Režie:
Alan J. PakulaScénář:
William GoldmanKamera:
Gordon WillisHudba:
David ShireHrají:
Dustin Hoffman, Robert Redford, Jack Warden, Martin Balsam, Hal Holbrook, Jason Robards, Jane Alexander, Meredith Baxter, Ned Beatty, Stephen Collins (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Největší politická aféra i dech beroucí novinářský počin... Dva novináři deníku Washington Post, Carl Bernstein (Dustin Hoffman) a Bob Woodward (Robert Redford), jsou na stopě zdánlivě banálního případu: do kancelářských budov Demokratické strany zvaných „Watergate“ se roku 1972 vloupalo několik mužů. S každým odkrytím dalších souvislostí ale oba neústupní novináři zjišťují, že mají co do činění s mnohem hrozivějším případem než jen s obyčejným vloupáním zlodějíčků, a celá událost jim začne přerůstat přes hlavu. V sázce je nejen jejich kariéra, vztahy, ale zřejmě také holý život. Přešlapování novinářů na tenkém ledě nicméně odkrývá politickou špínu nebývalých rozměrů, což roku 1974 vyústí až v rezignaci republikánského prezidenta Richarda Nixona... Přelomový film z ranku amerických dokudramat, které spojují fiktivní vyprávění s přístupem dokumentární kinematografie, natočil mistr svého řemesla, režisér Alan J. Pakula, jenž navázal na úspěch svého politického thrilleru Pohled společnosti Parallax (1974). Půvab dramatického snímku Všichni prezidentovi muži tkví v propracovaném scénáři Williama Goldmana (Harper, Butch Cassidy a Sundance Kid, Maratónec), jenž z nepřeberného množství faktů a souvislostí spojených s případem Watergate dokázal vydestilovat soudržný a pro diváka přehledný děj, který navzdory politickému námětu neztrácí nic ze své napínavosti. Mimo věrohodné výpravy a hereckého vyjádření je též potřeba zdůraznit kameramanskou práci Gordona Willise, jenž s Alanem J. Pakulou spolupracoval už na snímku Klute (1971). Všichni prezidentovi muži obrazově vynikají minimalistickým, ale průzračně čistým rámováním, jakož i vynalézavým užitím různých ohniskových vzdáleností objektivů. To umožnilo kupříkladu přehledně rozehrát hned několik akcí v předním i zadním plánu současně, nebo naopak zaměřit pozornost jedním směrem a zbytek informací na scéně nechat rozostřených. Nejen tedy puntičkářská režie Alana J. Pakuly, uspořádaný scénář Williama Goldmana, ale i kamera Gordona Willise stála za tím, že si divák může vychutnat napínavý příběh o největším politickém skandálu poválečné éry, který je navzdory své košatosti podán přístupnou a přitom hodnotnou formou, již docenila i Akademie filmového umění a věd, když snímek vyznamenala čtyřmi Oscary. (Česká televize)
(více)Recenze (312)
Novinařina tak trochu jinak. Precizní režie a soustředěné herecké výkony, jenže leckoho odradí poměrně uhoupané tempo. Střídmý, takřka dokumentaristický přístup pomáhá autenticitě, výsledek se nakonec na Oscarech musel sklonit před boxerskou pohádkou Sylvestera Stallonea. Nedokážu úplně radit, jak by šlo hledání pravdy udělat pružněji a pro diváka přitažlivěji, nicméně beru spíš jako viděno, splněno, odškrtnuto. ()
O Watergate jsem věděl zhruba tolik, co se dočtete v prvních dvou větách oficiálního textu distributora. Myslel jsem, že mi to bude pro sledování filmu stačit, ale nestačilo. Všichni prezidentovi muži na mě valili jedno jméno za druhým, po nějaké půlhodině jsem se v tom ještě vyznal, po hodině už vůbec ne a neměl jsem ponětí, kdo, s kým, pro koho nebo proti komu... Před koncem se sice leccos vyjasnilo, ale pořád jsem si připadal jako ztracené dítě v černém lese, no a samotný závěr jako by úplně chyběl. Nebo se mi to jen zdálo? Každopádně nemůžu filmu upřít působivou atmosféru a uvěřitelné herecké výkony (velmi se mi líbil šéfredaktor v podání Jasona Robardse). Až se někdy odněkud o Watergate dozvím více, rád se na film podívám znovu. Zatím dávám tři a půl hvězdičky. ()
Pro mě nezapomenutelné. Před filmem jsem o aféře Watergate slyšela jen útržkovitě a o to víc pro mě bylo napínavější společně s hrdiny pátrat "kdo za tím krucinál je". Perfektně zpracovaný scénář podle knihy dvou novinářů, kterým se podařilo rozkrýt složitý propletenec intrik a podvodů sahajících až na nejvyšší místa v americké politice. Škoda, že je dnes takových novinářů jako šafránu a všichni se jen honí za krátkodobou senzací. Herecké výkony dvou Pánů Herců Redforda a Hoffmana netřeba vychvalovat, ocenění jejich práce jsou jistě dost výmluvná. Skvostná ovšem byla i režie A. J. Pakuly, nadchlo mě jak chytře za sebou inscenuje jednotlivé scény (například za každou noční temnou scénou následuje scéna z novinářské kanceláře s ostrým bílým světlem). "Všichni prezidentovi muži" jsou dnes již klasikou politického thrilleru a já si vlastně teď zpětně uvědomuji, jak moc z ní dnes ostatní filmaři čerpají. ()
Realistický a autentický novinářsko - politický thriller obsazený hvězdnou plejádou, který mě však bavil hlavně díky Hoffmanovi a Redfordovi. Je fakt, že i když je tenhle film explicitně ztvárněný, já jsem jím až zas tak uchvácen nebyl. Tempo na mě působilo jaksi loudavě a celkově to je u mě spíše lepší průměr, než jeden z nejlepších snímků tohoto tématu. Nezbývá mi tedy, než zařadit All the President's Men do kategorie filmů, které nejsou určeny pro mě. 70% ()
Vynikajúca rekonštrukcia aféry Watergate, zaujímavá aj z historického hľadiska...Spolu s dvojicou investigatívnych neodbytných novinárov môžme sledovať postupné zaujímavé odhaľovanie nových skutočností a mien, ktorí sa podieľali na masívnej konšpirácii. Film len odhaľuje fakty, nedočkáme sa žiadnych šokujúcich a pompéznych scén odhalení, režisér sa nesnaží pútať na seba pozornosť, dominuje príbeh. Celé je to veľmi civilné a prirodzené, rovnako ako vynikajúce ústredné herecké duo. Klasika... ()
Galerie (52)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (45)
- Skutečný Carl Bernstein (ve filmu ho hraje Dustin Hoffman) byl v letech 1976-1980 ženatý s režisérkou a scenáristkou romantických komedií Norou Ephron (např. Láska přes internet, Samotář v Seattlu), mají spolu dva syny. (Greg25)
- V kanceláři Carla Bernsteina (Dustin Hoffman) je na stěně plakát Alfonse Muchy. Plakát je kopií slavného obrazu ze série Job – Bruneta (1898), který byl podkladem pro reklamu na cigaretový papír značky JOB. (Tonula)
- Robert Redford (Bob Woodward) prý dokončený film nikdy "neviděl celý, stejně jako pár dalších filmů, ve kterých jsem hrál. Dotočíte, pak se dlouho stříhá, přemlouvá, nahrává, míchá, a než je premiéra, uteče klidně rok. Proč se k tomu vracet, když je to pryč? Nic na tom nezměníte, leda vás to rozptýlí, ačkoli už se potřebujete soustředit na něco jiného. Nevracím se ani k filmům, které jsem režíroval, strávil jsem s nimi měsíce ve střižně a mám jich plné zuby." (NIRO)
Reklama