Sophiina volba

Kdo se obává citového vydírání, může být klidný, nekonalo se. Postupné odkrývání Sophiina příběhu pomohlo vstoupit do jejího světa, který přes všechnu snahu okolí zůstává nesdělitelný a nepochopitelný. Snad právě proto učiní svoji poslední volbu a odchází od muže zdravého a milujícího, ke komplikovanému a nemocnému. (25.10.2016)

Skromně řečeno, Meryl Streep předvedla v Sophiině volbě jeden z nejlepší ženských hereckých výkonů ever. Pár filmů jsem už viděl a nepamatuji si na žádnou jinou ženskou roli, ve které by se herečka tolik oddala své roli (nasnadě je porovnání s herci, kteří sbírají takto silné role oproti ženám jak na běžícím pásu). Pohled na Meryl sám o sobě už vydá za zážitek. Ten je ale samozřejmě podpořen i zbylými aspekty. Herecky, technicky i dramaticky prostě skvělý film, právem se honosící svoji tichou slávou. 8/10 (07.07.2015)

Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... (19.11.2006)

Výnimočná americká herečka MERYL STREEP patrí v súčastnosti medzi herecké stálice, nebudem ani spomínať, koľkými nomináciami na najprestížnejšie filmové ocenenia disponuje, alebo koľko ich získala za svoju bohatú kariéru... Hneď ten druhý „zlatý plešivec” za hlavnú úlohu postavy - poľskej katolíčky Zofii Zawistowskej, v snímku renomovaného Alana Jaya Pakulu, inak trebárs jeho Všetci prezidentovi muži, sú špičkovým politickým thrillerom, a pritom politika sa mi hnusí, za asistencie dvoch špičkových antagonistov - radcov, postáv, akýchsi rivalov Nathana a Stinga, pričom druhý pán je i rozprávačom snímku, hm... čiže scenáristicky je prispôsobený na vyrozprávanie deja v dvoch časových rovinách, áno, Zofia spomína na hrôzy koncentračného tábora v Auschwitzi, alebo po skončení vojny, prichádza do new yorkského ghetta do Brooklynu, kde má jednak po ruke nápadníka, t. j. nádejného spisovateľa a schizofrenika, ktorý je jej aktuálnym priateľom, i keď máva tie svoje divoké výkyvy nálad, ale netreba zabúdať, že sa jej ujal, keď bola v psychických sračkách, a tak sa dá povedať, že mu hľadí. VOĽBU v názve filmu, vedľa hlavnej postavy Zofie, by som rád charakterizoval, a taktiež definoval na PLURÁL, ako množné číslo, pretože ONA musí činiť ťažké rozhodnutia, nielen v klasicky známej scéne z koncentráku, ale aj medzi dvomi mužmi, s ktorými je v blízkom kontakte. Zofia je LINGVISTA, čiže to znamená, že ovláda svetové jazyky, a tak okrem svojej rodnej poľštiny, sa veľmi dobre dorozumie i po nemecky, čo jej de - facto zachránilo holú kožu, alebo angličtina jej robí trošku problémy, používa akcent, a tým pádom získava jej herecká predstaviteľka Meryl Streep na väčšej a väčšej AUTENTICITE, REALITE, podáva svedomitý výkon, ktorý sa právom považuje na jeden z najlepších v histórii kinematografie, konkrétne na svojej ruke by som ju narátal... PS : Pochválim KAMERU barcelonského rodáka Nestora Almendrosa, ktorý sa vypracoval už na Nebeských dňoch, a pozorovať jeho špeciálne prispôsobenú sekvenciu z Osvienčimu, je jednak brilantné a úžasné, ale i taktiež desivé a hrôzostrašné zároveň ! Veľmi dobrý film, ktorý je VIAC - významový, je potrebné sa naň poriadne sústrediť, lebo by vám mohli uniknúť fakty a skutočnosti. (26.08.2017)

Nejsem si jistý, jestli se William Styron otáčí v hrobě, ale jednoznačně vím, že jeho knihu Alan J. Pakula převedl na filmové plátno velmi otrocky a bez nápadu. Nebýt výkonu Meryl Streep, která jako by se svou hrdinkou přímo stala, byl by film hodně o ničem. Přístup k filmu ve mě vyvolává kyselí pocit levnosti, která je dotažena do naprostého maxima nejen tím, že se film odehrává v jednom domě (resp. dvou pokojích a chodbě), ale také z důvodů přístupu k vyprávění všech útrap z období holocaustu. Ve výsledku na vás dvě a půl hodiny kouká Meryl Streep, psychicky zničená a život nenávidějící žena, a vy se jí snažíte litovat kvůli útrapám, které vám "pouze" vypráví. Ano v knize to může fungovat, ale ve filmu málo kdy stačí, aby vám bylo vše co se děje říkáno. My (já) chceme vidět co se dělo, chceme cítit odpor, chceme jí litovat a chceme pocity, které i přes její skvělý výkon nám nemohou dát "pouhá" slova. Kevin Kline ani Peter MacNicol nestíhají a filmem se spíše provlečou za použití několika nudných pohledů a otázek. Od adaptace klasiky jsem čekal o hodně více... Slabé 3*. (04.05.2007)