Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

Falko 

všechny recenze uživatele

Zaujimavy scenar, pri ktorom mohla Meryl Streep ukazat svoj herecky talent, kedze to bol jeden z tych prvych filmov na zaciatku jej hereckej kariery a hned dostala svojho prveho Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. Taktiez aj pre Kevina Klinea to bol zaciatok a z mojho pohladu by si tiez zasluzil aspon nominaciu za tuto ulohu, ale to sa mu podarilo o par rokov neskor, ked ho John Cleese vdaka tejto ulohe obsadil do komedii RYBA JMENEM WANDA (1988) a nielenze bol nominovany, ale hned dokazal nominaciu premenit na Oscara. Jediny Peter MacNicol mi tam nesedel, nech sa uz akokolvek snazil, pretoze mal smolu, ze u mna bol zaskatulkovany ako komedialny herec z filmov napriklad KROTITELE DUCHU 2 (1989), DRAKULOVINY (1995) alebo MR. BEAN: NEJVETSI FILMOVA KATASTROFA (1997). Ale naspät k filmu Sophiina volba. Prva polovica je cisto dialogova medzi spominanymi troma protagonistami a az v druhej polovici filmu pridu na rad desive a smutne sceny z koncentracneho tabora. Je zaujimave, ze sa uvazovalo aj o obsadeni Magdy Vasaryovej do ulohy Sophie... 29.05.2010 _______ Meryl Streep - (Sophie) +++ Kevin Kline - (Nathan) +++ Peter MacNicol - (Stingo) +++ Rita Karin - (Yetta) +++ Stephen D. Newman - (Larry) +++ Greta Turken - (Leslie Lapidus) +++ Josh Mostel - (Morris Fink) +++ Produkcia: Alan J. Pakula +++ Hudba: Marvin Hamlisch +++ ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Nejsem si jistý, jestli se William Styron otáčí v hrobě, ale jednoznačně vím, že jeho knihu Alan J. Pakula převedl na filmové plátno velmi otrocky a bez nápadu. Nebýt výkonu Meryl Streep, která jako by se svou hrdinkou přímo stala, byl by film hodně o ničem. Přístup k filmu ve mě vyvolává kyselí pocit levnosti, která je dotažena do naprostého maxima nejen tím, že se film odehrává v jednom domě (resp. dvou pokojích a chodbě), ale také z důvodů přístupu k vyprávění všech útrap z období holocaustu. Ve výsledku na vás dvě a půl hodiny kouká Meryl Streep, psychicky zničená a život nenávidějící žena, a vy se jí snažíte litovat kvůli útrapám, které vám "pouze" vypráví. Ano v knize to může fungovat, ale ve filmu málo kdy stačí, aby vám bylo vše co se děje říkáno. My (já) chceme vidět co se dělo, chceme cítit odpor, chceme jí litovat a chceme pocity, které i přes její skvělý výkon nám nemohou dát "pouhá" slova. Kevin Kline ani Peter MacNicol nestíhají a filmem se spíše provlečou za použití několika nudných pohledů a otázek. Od adaptace klasiky jsem čekal o hodně více... Slabé 3*. ()

Reklama

ALIENka_ 

všechny recenze uživatele

Tak na tenhle kousek jsem se vrhla hned po tom, co jsem dočetla knihu, což, jak asi tušíte, nebyl úplně nejlepší nápad a závratně jsem hned zjistila, že jsem to měla nechat chvíli uležet a film pustit, až na knihu trochu zapomenu. Minimálně bych pak určitě hodnotila líp. Totiž, abych vám to osvětlila, filmy podle knih bych rozdělila asi takhle: 1. Není ani trochu podle knihy a kurva nevím, proč se před začátkem filmu na plátně objevilo "Podle knihy xx od autora xx", 2. Je podle knihy až moc, takže je to dlouhý jak svině a nějaký pasáže si fakt mohly odpustit, 3. Film je tak akorát, z knihy si bere důležitější části a na ostatní sere, aby se divák nenudil nebo nebyl zmatenej z toho množství informací, jinými slovy, zlatej střed, 4. To je ten typ, kdy si film sice vezme důležitý části z knihy, ale v knize je jich aspoň na 10 hodin, což rozhodně nejde smrknout do 2 a příběh nedosáhne do takový hloubky, jak by měl. Jo přesně tohle dílo. Je to skvělej film, to jo. Herecký výkon jsou sakra dobrý, hlavně Sophie a Nathan byly kurva úžasný. Bohužel kniha je dost psychologická a jejich složitej vztah se prostě do 2 hodin nevešel. S vypravováním z války je to úplně stejný, hrozně pasáží z knihy mi tam chybělo. Zkrátka, film by potřeboval aspoň 3 díly. Hodnocení: 7/10 ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Drama, stavějící především na výkonu Meryl Streepové. Ta hraje Sophii velice přesvědčivě a i díky tomu byl film diváky přijat poměrně příznivě. Za zmínku stojí fakt, že tvůrci pro roli Sophie uvažovali původně dokonce i o Magdě Vašáryové. Streepová se prý k roli dostala hlavně díky zákulisním machinacím. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Čekala bych od zpracování tak silného námětu něco mnohem lepšího. Tenhle film mě nijak nezasáhl, Meryl Streep, jakkoliv jí mám ráda, nebyla ta pravá Sofie ( přece jen ta Magda Vášáryová by tam seděla líp ), Kevin Kline nebyl dostatečně šílený Nathan a vůbec nejhorší byl Peter MacNicol, protože on mi vůbec neseděl do role Stinga. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Streepová si kvůli roli osvojila nejen polský akcent, ale rovnou i základy němčiny a polštiny. (DaViD´82)
  • Když se Stingo (Peter MacNicol) vrací na konci filmu do domu, tak drží v ruce kufr. Když vejde do domu, tak už ho ale nemá. (Duoscop)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama