Homolka a tobolka

Prví farební Homolkovci sú zároveň aj najslabším dielom trilógie. Napriek tomu im stabilné herecké výkony ako aj znovu trefná paródia priemernej rodiny vynášajú 4*. Do tohoto dielu už výrazne prenikli socialisticko-komunistické hromadné zabávanie a oddychové pobyty. To čo tam MOŽNO bolo násilne vsunuté dnes pôsobí ako karikatúra "kultúry" organizovanej kultúrnymi referentami. Výborne to vystihuje veta vedúceho ubytovne: "A prosím o SPONTÁNNY aplauz!" (01.03.2004)

Asi v 5 letech jsem měla tu čest zúčastnit se rekreace ROH v horské chatě Pochodeň. Homolka a Tobolka mi pokaždé evokuje tenhle můj zážitek z dětství (uvědomělý soudruh vedoucí - tady skvělý Stanislav Dytrich, kulturní referent, zábavné večery s hudbou, ťukání na otravné sousedy ve vedlejších pokojích - "Já už na Vás tluču půl hodiny a Vy furt nic, dyk to sou rány, nevíte, kdo při tom má spát? - No nevim. - No, já přeci. Hergot. Já! - A proč na mě křičíte, to ste ňákej inteligent?"...) Kdo nezažil, nepochopí :-) I třetí díl je moje srdcovka a to i díky přispění nových postav (Hrzán, Janžurová, Jegorov, Křesadlová). (21.01.2016)

Ani tenhle díl nezklamal. Na rozdíl od prvních dvou zde vystupuje dalko větší množství postav, dočkali jsme se také konečně barevného zpracování zasazeného do krásného zimního prostředí našich hor. Jinak nás ale nic nového nečeká, opět banální zápletka tantokráte postavená na vyměně pokojů, kolem které se v podstatě vše točí. Osobně tenhle díl řadím na druhé místo za jedničku, ale i tak mi nezbývá než smeknout... (19.12.2008)

Bohužel, Homolkovi neoddělitelně patří k české kinematografii 60. let a jejich normalizační přesah považuju za velkou znouzectnost, kterou spasila pouze výtečná herecké etuda celé famílie a Jiřího Hrzána. V úvodu filmu se zdá, že Papoušek udrží svůj úsporně satirický styl, ale postupem času se film rozteče v otravné lískání záporných vlastností pracujícího lidu, které je vsazeno do nejasně reflektovaných kulis rekreace ROH... Na jednu stranu i tady najdeme velmi mírné karikování zjevné debility "organizovaného štěstí", na druhou stranu vyznění filmu nepatří k nijak satirickým, díky ukrutné titulní písni spíše k typicky středoproudým agitkám. Jen rezonance Papouškova talentu a moudře umírněný tón scénáře drží Homolku a tobolku nad úrovní příšerného normalizačního škváru, který měl vychovávat lid k pozitivnímu vnímání hodnot socialismu... Dokumentární rozměr a minimalistický vyprávěcí styl předchozích dílů se vytratil, čímž film ztrácí jakoukoli výpovědní hodnotu. Tři leda z nostalgie a úcty k jednomu velkému fenoménu. (28.02.2005)

Homolkovi potřetí a ještě k tomu barevní co více dodat? No snad jen to že celá trilogie se určitě vydařila a splnila tenkrát své původní očekávání, a to především pobavit hlavně nenáročné divácké skupiny svým jedinečným situačním humorem. Tato poslední část, no řekl bych dle mého mínění lepší než rozvleklá a utahaná dvojka ale určitě o něco málo horší než jednička. Oblíbené hlášky jako: Kde máš tu svou bandu? Koho? Ten ksindl cos tady měl? Prosím vás netykejte mi já to fakt nemám rád, opravdu vážně fakt ne! Kdo ti tyká? No a kde máte tu svojí bandu teda? Vzhůru na Klondike! Hele, to jsou tvoje saňky? Pak tam jsou skvělé právě ty situace, jako ta s hasičákem..Mámo hlavně neotvírej oči štípe to jak bejk! Dnes už téměř také lidové. Poměrně zdařilý je i děj, i když už to nebylo tak úplně ono jako na konci šedesátých let kdy spolupracoval z mistry Formanem a Passerem, kteří do toho vnesli také kus svého já. Avšak alespoň od předchozích dílů se snaží tato poslední epizoda tak trochu odlišit, hlavně tedy svými exteriéry. Dobře zahrané party všech, bez výjimek. Komedie velice blízká těm Marvanovským Andělům ale v podání vícečlenné rodinky a s větší absurditou v situacích. (06.03.2007)