Homolka a tobolka

Už to není ono, jako první dva díly, snad i proto, že ta rodinka už je místy docela otravná, stejně tak i proto, že už se zde objevuje až moc celkem známých obličejů. Ani ta barva mi k tomu neseděla. Místy sranda, ale tady už jsem měl pocit, že Jaroslav Papoušek řekl všechno, co chtěl, a třetím dílem už to prostě jenom natahoval. (27.06.2014)

Asi v 5 letech jsem měla tu čest zúčastnit se rekreace ROH v horské chatě Pochodeň. Homolka a Tobolka mi pokaždé evokuje tenhle můj zážitek z dětství (uvědomělý soudruh vedoucí - tady skvělý Stanislav Dytrich, kulturní referent, zábavné večery s hudbou, ťukání na otravné sousedy ve vedlejších pokojích - "Já už na Vás tluču půl hodiny a Vy furt nic, dyk to sou rány, nevíte, kdo při tom má spát? - No nevim. - No, já přeci. Hergot. Já! - A proč na mě křičíte, to ste ňákej inteligent?"...) Kdo nezažil, nepochopí :-) I třetí díl je moje srdcovka a to i díky přispění nových postav (Hrzán, Janžurová, Jegorov, Křesadlová). (21.01.2016)

Treti dil je opet perfektni, ale humor je misty krapet odlisnej, protoze i kdyz tu jsou opet hadky, rodinka daleko vic drzi po hromade. Navic nic moc neresi mezi sebou, ale dohadujou se s jinejma rodinama a podobne. Nicmene vtipy a hlasky jsou opet perfektni, taky zasluhou obsazeni dalsich rodinek. Navic tu je perfektni noumovitej Hrzan a na okamzik se tu mihne Smoljak. (09.02.2008)

Jestli jsem vychvaloval Ecce homo Homolka, že v sobě kromě toho maloměšťáckého šklebu skrývá hluboký přesah, tak v poslední homolkiádě ho nenajdete. Je to "jen" komedie a to ještě ne moc dobrá. V takové herecké sestavě...je to vlastně docela průšvih. Z komorní konverzačky jsme se přesunuli mezi spoustu dalších postav, takže původní šestice nedostává ani zdaleka tolik prostoru pro interakci, která byla v Ecce homo Homolka geniální. Nabízí se, že se role "hláškařů" chopily další postavy, ale není to tak. Hrzán i Janžurová jsou nevyužiti a ostatní postavy, snad s čestnou výjimkou vedoucího zotavovny, dělají pouhé křoví. Takže co? Máme tady film, který je přecpaný křovaři, kde není žádný silný moment a který působí stejně jako jeho závěr...odfláknutě. A ne není to tou dobou...vždyť se bavíme o éře, kde vznikly opravdu skvělé komedie, jako: Světáci (1969); „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970); „Pane, vy jste vdova!“ (1970); Dívka na koštěti (1971); Noc na Karlštejně (1973).... . (24.04.2020)

Slabší (a konformější) než silná jednička, ale zábavnější a divácky vděčnější než dvojka s nudnými momenty. Papouškovi se opět daří rozjíždět civilní dialogy končící kolektvní hádkou na jedničku, výborný je kulturní referent Hrzán. Trojka už není krutou sondou do maloměštáckého živoření, spíš lehkou komedií s občasným náhlédnutím do hlubin české povahy. Ač na dovolené, ne a ne bejt spokojenej, že.. (30.04.2013)