Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (301)
Kdo jinej by mohl udělat na horách takový rozruch, než právě Homolkovi. Nejdříve se pohádají s rádoby umělcem, pak s lidmi, kteří si s nimi chtějí prohodit pokoje a pak i mezi sebou. Homolkovi já mám skutečně rád a myslím si, že je to jedna z nejpovedenějších seriálových rodin, které se zrodily na našem území. 5* si film zaslouží, protože je podobně jako ostatní dva filmy výborný a hlavně vtipný. 5* ()
Oproti prvním a druhým Homolkům si tenhle třetí díl hodně pomohl barvami, radikálním rozšířením hereckého ansámblu a v neposlední řadě zasněženými Krkonošemi. Tím se ovšem Homolka a tobolka značně odchyluje od prvního dílu, který naopak značně vybočoval z tehdejší produkce. Tohle už spadá do řádu normalizačních komedií, nicméně nadprůměrných, nutno dodat. Stejně jako u Anděla s Jaroslavem Marvanem mě děsí rekreační organizovanost. Děj (stejně jako u předchozích Homolků) nehraje zas tak velkou roli, protože postavit film na dohadování o výměně pokojů si může dovolit jenom kvalitní scénář. A ten tu je, protože dokonalé hlášky ani po čtyřiceti letech nestárnou. ()
Bohužel, Homolkovi neoddělitelně patří k české kinematografii 60. let a jejich normalizační přesah považuju za velkou znouzectnost, kterou spasila pouze výtečná herecké etuda celé famílie a Jiřího Hrzána. V úvodu filmu se zdá, že Papoušek udrží svůj úsporně satirický styl, ale postupem času se film rozteče v otravné lískání záporných vlastností pracujícího lidu, které je vsazeno do nejasně reflektovaných kulis rekreace ROH... Na jednu stranu i tady najdeme velmi mírné karikování zjevné debility "organizovaného štěstí", na druhou stranu vyznění filmu nepatří k nijak satirickým, díky ukrutné titulní písni spíše k typicky středoproudým agitkám. Jen rezonance Papouškova talentu a moudře umírněný tón scénáře drží Homolku a tobolku nad úrovní příšerného normalizačního škváru, který měl vychovávat lid k pozitivnímu vnímání hodnot socialismu... Dokumentární rozměr a minimalistický vyprávěcí styl předchozích dílů se vytratil, čímž film ztrácí jakoukoli výpovědní hodnotu. Tři leda z nostalgie a úcty k jednomu velkému fenoménu. ()
Prví farební Homolkovci sú zároveň aj najslabším dielom trilógie. Napriek tomu im stabilné herecké výkony ako aj znovu trefná paródia priemernej rodiny vynášajú 4*. Do tohoto dielu už výrazne prenikli socialisticko-komunistické hromadné zabávanie a oddychové pobyty. To čo tam MOŽNO bolo násilne vsunuté dnes pôsobí ako karikatúra "kultúry" organizovanej kultúrnymi referentami. Výborne to vystihuje veta vedúceho ubytovne: "A prosím o SPONTÁNNY aplauz!" ()
Homolka a tobolka se od předchozích dvou dílů série odlišuje nejen barevným formátem ale i tím, že je mnohem více filmovější a příběhovější. Prostor také dostávají i jiné postavy. Což pomáhá udržet laťku humoru hodně vysoko. Na rozdíl od druhého dílu. Už jen ta úvodní píseň... Vždycky mě zaujme ředitel zotavovny, stejně nesympatický jako zábavný a humorný. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
![Homolka a tobolka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/323/165323808_282f56.jpg)
Zajímavosti (16)
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloše Formana, Ivana Passera, Jaroslava Papouška a Miroslava Ondříčka. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967). (alonsanfan)
- Výtvarné artefakty kulturního referenta Bradáčka (Jiří Hrzán) pocházejí z ateliéru Jindřicha Hegra – malíře, grafika a ilustrátora. (sator)
Reklama