Homolka and Pocketbook
Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (301)
Zřejmě je tady několik homolkářských táborů: Většina považuje Ecce homo za nejlepší a dále se dělí podle toho, zda nejhorší je Hogo fogo nebo Tobolka. Jiná část považuje za nejlepší Tobolku. Zajímvé je, že nikdo nepovažuje za nejlepší Hogo fogo. Nuže mé pořadí: Jednička, Dvojka, dlouho nic, Trojka. První díl (Ecce homo) je nejlepší prostě proto, že je nepřekonatelný. Druhý díl komediálně na genialitu prvního nedosahuje, zato jde hlouběji - podle mne vynikající pokračování, které se nesnaží jedničku trumfnout nebo kopírovat, ale využívá ji jako základu pro další pohled. V této tendenci pokračuje i trojka, která jde ovšem místo do hloubky do šířky. Rozšíření záběru je zde však zaplaceno velkým úbytkem síly vyjádření. Už to není ono. Hlavní zádrhel je asi v tom, že se tady tvůrce snaží skloubit vícero pohledů (klasičtí Homolkovi, formanovský pohled na vedoucího ubytovny, směšnost a zoufalost socialistické rekreace, splečenská taškařice o rodinách svářících se o pokoj) a moc se to nedaří. Také výskyt populárních herců (Janžurová, Hrzán) myslím filmu spíš uškodil. Čímž nechci říci, že by se mi nelíbili, ale s nimi už je to prostě v takové laciné poloze, vytrácí se autenticita. Tobolka jakoby reprezentovala přechod k průměrným až hloupým komediím 70. let, ačkoli stále ještě stojí nad nimi. Nejhorším šokem byla otřesná písnička zpívaná Karlem Černochem při úvodních titulcích - to se Papoušek musel zbláznit. Naštěstí už to pak nebylo tak strašné, jak jsem očekával. Atmosféra socialistické rekreace opravdu nemá chybu a Homolkovi jsou pořád Homolkovi. Možná je škoda, že tam nedostala víc prostoru dvojice Smoljak s partnerkou. ()
Inspirace: budeme na sebe hodní, ale jak jde o peníze, tak neznám příbuzného - jak typické a nestárnoucí i po letech. Určitě je škoda, že Homolkovi neměli pokračování, protože zcela určitě zráli počtem pokračování a takové zrání by v roce 2007 mohlo vypadat dost dobře, třeba Homolkovi na sobotním výletě v centru Zličín... ()
Oddechová veselohra to podle mě opět není, pořád je zde dosti neskutečně příšerných situací (hlavně Hrzánova postava je snadno vnímatelná jako výsostně tragická). Ke konci už to vypadá, že rozloučení s Homolkovic rodinou bude přívětivé a ono stejně ne - film končí opět jejich hádkou - jsou prostě nepoučitelní. Skladba "Buďme na sebe hodní" není sice bůhvíjak skvělá, ale jakožto poselství celé trilogie funguje výborně. ()
Na třetím pokračování je patrný už značný ústup od kvality prvních dílů, ale proč? Tísnivá atmosféra počínající normalizace pozvolna dusila svobodu uměleckého snažení všech směrů a euforie nadějí a touhy po svobodě byla nenávratně pryč. Dle mého názoru je spíš zázrak, že se Jaroslavu Papouškovi podařilo zrealizovat třetí pokračování Homolků, i když se tak stalo za cenu mnoha ústupků a kompromisů za které nenesl nejmenší vinu, protože už dokázal, že je skvělý umělec. Homolkovi jsou tentokrát na horách a jejich věčné hádky se protínají s osudy mnoha dalších postav. V těch se objeví poměrně dost známých herců a to je to, co filmu ublížilo víc, než barevný kabát. Za kameru se tentokrát postavil Miroslav Ondříček, což může spolu se stabilním scénářem znamenat jediné: Perfektní filmařina, řemeslo a i v kontextu tehdejších paskvilů stále vynikající a vyčnívající komedie. Ale hlavně – Homolkovi jsou pořád Homolkovi tak, jak jsme je měli rádi dosud.. ()
Nemám rád homolkovské filmy, tak mě za to zabijte. Přijde mi to jako nějaká trapná pardodie na sama sebe. Sice je v tom nějaká ta lyrika a všechno, ale více jak jednu hvězdu tomu dát nemůžu. I když bych se méně vyjímal mezi ostatními kritiky... moje svědomí by prostě vědělo, že jsem to udělal jen kvůli nevybočení z řady. Prostě se mi to nelíbí a já to dávám najevo. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (16)
- Helena Růžičková (Heduš) k natáčení uvedla: „Když jsme ve Špindlerově mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. Když se to dozvěděli ostatní, chtěli se do sázky zapojit. Samozřejmě všichni viděli snadný přivýdělek, mysleli si, že se mu to nemůže povést. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem. Dokonce tak, že se pak objevilo v Rudém právu, že se herci po natáčení koupali v šampaňském. Tak to ale nebylo, my jsme se v tom nekoupali, my jsme to všechno vypili.“ (alonsanfan)
- Pepíka, který se ve filmu snaží otci dokázat, že z něj bude skokan na lyžích, ztvárnil skutečný lyžař Petr Kakeš, jenž později emigroval do USA a stal se tam mimo jiné rekordmanem v rychlostním lyžování. (raininface)
Reklama