Homolka a tobolka

Homolkovic jsou stále Homolkovic, ale... to jemné tepání nešvarů měšťácké povahy hrabající si vždy na vlastním písečku již nemá žádný šmrnc. Píseň znějící na počátku i v závěru naznačuje, že napříště se nebude nastavovat zrcadlo, ale vychovávat a vodit za ručičku. Pravda, to "bavení se podle plánu", byť ne pětiletého, trefilo hřebíček na hlavičku. Organizovat spontaneitu - absurditka - je to ale málo na celovečerní film. Silné **. (12.10.2014)

Inspirace: budeme na sebe hodní, ale jak jde o peníze, tak neznám příbuzného - jak typické a nestárnoucí i po letech. Určitě je škoda, že Homolkovi neměli pokračování, protože zcela určitě zráli počtem pokračování a takové zrání by v roce 2007 mohlo vypadat dost dobře, třeba Homolkovi na sobotním výletě v centru Zličín... (14.07.2007)

Nemám rád homolkovské filmy, tak mě za to zabijte. Přijde mi to jako nějaká trapná pardodie na sama sebe. Sice je v tom nějaká ta lyrika a všechno, ale více jak jednu hvězdu tomu dát nemůžu. I když bych se méně vyjímal mezi ostatními kritiky... moje svědomí by prostě vědělo, že jsem to udělal jen kvůli nevybočení z řady. Prostě se mi to nelíbí a já to dávám najevo. (02.10.2008)

Na třetím pokračování je patrný už značný ústup od kvality prvních dílů, ale proč? Tísnivá atmosféra počínající normalizace pozvolna dusila svobodu uměleckého snažení všech směrů a euforie nadějí a touhy po svobodě byla nenávratně pryč. Dle mého názoru je spíš zázrak, že se Jaroslavu Papouškovi podařilo zrealizovat třetí pokračování Homolků, i když se tak stalo za cenu mnoha ústupků a kompromisů za které nenesl nejmenší vinu, protože už dokázal, že je skvělý umělec. Homolkovi jsou tentokrát na horách a jejich věčné hádky se protínají s osudy mnoha dalších postav. V těch se objeví poměrně dost známých herců a to je to, co filmu ublížilo víc, než barevný kabát. Za kameru se tentokrát postavil Miroslav Ondříček, což může spolu se stabilním scénářem znamenat jediné: Perfektní filmařina, řemeslo a i v kontextu tehdejších paskvilů stále vynikající a vyčnívající komedie. Ale hlavně – Homolkovi jsou pořád Homolkovi tak, jak jsme je měli rádi dosud.. (22.02.2009)

Rodina Homolkových se dočkala i barevného zfilmování. Třetí díl je z prostředí hor, což mě velice potěšilo, protože na hory jezdím lyžovat každý rok. Film mě pozitivně naladil, protože jsem si uvědomil, že v dnešní době máme mnohé ulehčené a vůbec jsem jim nezáviděl šlapání do kopců namísto vleků. Říká se do třetice vše nejlepší a tento film to jen potvrzuje. (02.03.2005)