Nejkrásnější věk

Usínající doochodce mě moc nebavil, na části s Brejchovou mě doslova přivádělo k šílenství neustále brečící dítě, ale druhá polovina filmu, kdy se na scéně objeví Šebánek, je výborná. Zase jeden film z tzv. nový vlny, kterej zachránil samotnej Šebánek. Ještě musim teda zmínit Jiřího Hálka v jedný z vedlejších rolí. Ten byl taky výbornej. První polovina skoro na hranici odpadu, druhá na 5 hvězd. Co s tim? Dávám průměrný 3 hvězdy. (18.05.2012)

Klasická česká "Nová vlna", ale jakoby nic víc. Sotva bych zde tušil tvůrce Homolkových. Divný film. O ničem. Nebo přece? O "nejkrásnějším věku"? A který to tedy je? Z filmu se zdá, že žádný. Vidíme zde různé nositele věkových určení, ale žádnou postavu, které bychom se mohli chytit, natož pak hrdin(k)u. Film je o ničem - záměrně. Sympatické prostředí mladých umělců - kandidátů sochařství nijak nevybočuje z okolní šedi. Nevidíme v nich "tvůrce", jen ty momentální šťastlivce, kteří jsou ještě mladí. To je totiž ten nejkrásnější věk, ale představuje se zde jen jako jeden úsek života od nikud nikam. Vynikající je střídání scén, kdy se mezi sebou baví mladí sochaři a staří kandidáti na model. A taky různé fáze života hlíny, z níž je hněten člověk. "Sochaříci" se - coby učňové v ztvárňování formy člověka - denně konfrontují s lidským věkem. A co z toho? Celkem nic. Z druhé strany jsou konfrontováni i jejich modely (stařec, mladá žena se "závazkem", uhlíř). Jsou tu drobné průhledy do života těchto modelů, jak tato skutečnost (bytí-objektem-umění) na moment zasáhla jejich živůtky a zasadila do jejich myslí nepatrné zpochybnění každodenní samozřejmosti. Že by se tu přece jen něco dělo? Nevím. Nudný film, ale nepostradatelný a přece jen jaksi krásný. (04.03.2011)

Skoda pomaleho rozjezdu, kdyz se ale na place objevi Pepa Sebanek, rozjede velkou zabavu, ostatne jako v kazdem filmu, kde hral. Na konci snimku jsem si uvedomil, ze nejaky smysl mel i onen uvod filmu. Hana Brejchova ve velmi odvazne roli, kdy se ukaze nekolikrat naha, nikdy mi tedy neprislo, ze byla tak oplacana! Nejkrasnejsi vek mozna neohromi pribehem, dialogy jsou ale napsane vyborne. At uz mezi profesorem a Brejchovou, Sebankem a Jezkovou, mezi uhliri v ucebne, ci duchodcemi na chodbe, kde resi hrebce:-). "Ja se dneska naleju jako bejk! Jak to, co se stalo? Hovno!". (27.06.2014)

Film s velmi jemným humorem, který tématizuje zejména plynutí času. Stáří a mládí zde stojí vedle sebe a v mnoha případech je stírán rozdíl mezi oběmi životními etapami. Pan Hanzlík hlasitě chrápe, čímž ruší sochaře. Podobně je pak také ruší křik malého dítěte v kočárku. Penzisté, kteří čekají na to, zdali budou vybráni jako model se handrkují a pošťuchují podobně jako malé děti ve škole. Když přijde sochař jednoho vybrat, tak se div nepoperou o to, kdo u něj bude nejblíže, podobně jako když něco půjčujete malým dětem a ony se mohou skoro přetrhnout, aby byly první. Scény, kdy Hana Brejchová mluví na své dítě v kočárku, jsou střihnuty se scénami, kdy mluví pan Hanzlík se starými babkami v obchodě. Když jde malá holčička pro pivo, tak o ní Josef Šebánek říká, jak vyroste do krásy své matky. Ten samý pak vidí mladé slečny a vzpomene si na mládí a krásu své manželky. Neustále se zde hovoří o nejkrásnějším věku, ale nikdo sám o sobě v něm není, vidí v něm jenom ty druhé. Do toho hudební podkres tvoří jazz (mládí) a hudba klasická (stáří). Celým filmem se tím pádem nese nostalgie až sentimentální lpění po starších časech. Je zde však nástroj, který dokáže zachytit prchavost okamžiku a tím nástojem jsou právě sochy! Hlava pana Hanzlíka bude stále mezi námi, ikdyž už z něj zůstane jen lebka. Šebánek bude stále řvát, ikdyž už nebude ani moct otevřít pusu. Postava Brejchové bude stále vzrušovat muže, ikdyž již bude na smrtelné loži. S odstupem času se pak tato funkce uchování času přenesla i na film samotný, který podobně jako sochy zakonzervoval určitý prchavý moment. Můžeme tak i dnes vidět pana Hanzlíka ve svém junáckém výkonu a budeme jej moct vidět stejně i v dalších desetiletích (stoletích, tisíciletích). (26.10.2015)

Ceskoslovensky film z umeleckych atelierov maliarov a socharov. Vyborny ceskoslovensky film a zaroven dalsi dokaz toho, ze najlepsie diela v cs. kynemtagografii vznikali v neprekonatelnych 60. rokoch. Reziser normalizacnej trilogie Ecce Homo, Homolka - Homolka a Tobolka natocil fakt krasny film, ktory bude smakovat nejednemu fundovi ceskoslovenskej kinematografie. Hlavne za ucasti hercov ako Vladimir Smeral /Polnocna Omsa, Cintamani a Podvodnik/, Milady Jezkovej /Vesnicko ma strediskova/, krasnej Hany Brejchovej a vtedy este stale mladej Very Kresadlovej /Intimni osvetleni, Skrivanci na Niti/. 80 % (13.06.2015)