Vlak života

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. (13.05.2015)

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). (26.05.2011)

Téma holocaustu zpracované formou komedie. Do jedné židovské vesničky dolehnou včas zvěsti o koncentrácích a tak tu vymyslí fingovanou deportaci - část z nich se vydává za Němce dohlížející na odvezení židů. Cestou zažívají řadu pikantních dobrodružství. Třeba setkání s bandou cikánů, co má podobné záměry jako oni. Velitele vlaku, který se po počátečnim odporu v roli nácka začne nějak moc zabydlovat si zahrál jeden francouzskej komik - ten co hrál fotříka Amélie, myslim. Existuje mýtus, že jedna role byla nabídnuta Benignimu a ten odmítnul a zničeho nic pak přišel s vlastní komedií o holocaustu. Chlápek, co tady hraje rychlokvašeného strojvůdce řídícího podle příručky je Benignimu dost podobnej. Tenhle Vlak život je trochu lepší než Benigniho naivní infantilní slátanina, ale k velkému nadšení sem měl daleko. S přehnaností a krajní nepravděpodobností se u filmů tohoto typu musí počítat, ovšm nakonec pro mě úroveň filmu zvedla (na 4/5...jinak by to bylo 3/5) závěrečná pointa. Konec je mnohmem přesvědčivější, smysluplnější a působivější než u Benigniho. A ještě jedna raritka - hudbu dělal Goran Bregovič. Obzvláště se vyřádil ve scéně předvádění se hrdých židovských a rómských muzikantů. (23.05.2008)

Viacerí komentátori prirovnávajú tento film okrem diel Kusturicu aj k filmu Život je krásny. Ale ani ten som sa zatiaľ nedonútil pozrieť do konca. Z toho je jasné, že Vlak života som doslova pretrpel. Predovšetkým považujem za hlúpe nakrútiť film, ktorý si robí srandu z holokaustu, keď existujú stovky iných možností. Možno o pár desiatok rokov už to bude možné, i keď neúctivé to bude naďalej. Druhým problémom filmu je, že ani tá sranda sa nepodarila a vo väčšine prípadov skĺzla do trápností. A tretím problémom je záver, ktorý sa snaží poprieť všetko predtým zobrazené. Takéto chytráctva ma neoslovili ani v Klube bitkárov, takže v tomto prípade som sa nad tým ani nezamýšľal. Dve hviezdičky vyjadrujú, že tento film bol nakrútený zbytočne. (15.09.2012)

Komedie o šoa? No proč ne, není to první, doufejme ani poslední a opravdu se povedla. U filmů na toto téma je asi předem jasné, že to úplně selanka nebude, v každém válečném filmu musí, prostě z principu MUSÍ, umřít aspoň jedna z hlavních postav. Bez ohledu na odlehčenost zpracování, válka žádná procházka růžovou zahradou nebyla. Podstata života štetlu, vztahy obyvatel a způsob jejich uvažování byly vystiženy dokonale, včetně rozhovorů s B-hem. Tradiční klezmer je prostě geniální muzika, kterou ovšem ne každý je schopen plně ocenit. (22.11.2011)