Andělin popel

,,BOLO TO NESKUTOČNE ŤAŽKÉ DETSTVO. ŠŤASTNÉ DETSTVO ANI NESTOJÍ ZA REČ. HORŠIE NEŽ AKO ŤAŽKÉ DETSTVO JE ÍRSKE DETSTVO A EŠTE HORŠIE JE ÍRSKE KATOLÍCKE DETSTVO." __ Pohľad do biednych írskych pomerov je úchvatný. Taká chudoba je dnes už v Európe nepredstaviteľná. V mojom povedomí je horšie opísaná už iba v Zolovom románe ,,Germinal", ktorý sa odohráva približne o 70 rokov skôr. Vizuálna stránka diela mi pripomenula moje promočné oznámenie. Jediný rozžiarený záber je až v závere na Sochu slobody. Zvyšok je vo vynikajúcom súlade s atmosférou filmu, kde jedna tragédia strieda druhú a obsahuje iba minimálny počet pozitívnych momentov, hoci žiadnu depresívnu náladu - ako podaktorí píšu - som z neho nemal. Akurát cynický humor je v kontraste s bigotným írskym katolicizmom (Na zmytie hriechu treba normálnu alebo svätenú vodu?). Možno je ozaj istou chybou filmu, že sa nijako hlbšie neponoril do niektorých postáv členov rodiny. V zásade napr. rozumiem alkoholizmu Roberta Carlyla, ale pre jeho ľahostajnosť postarať sa o vlastnú rodinu a žiť ako príživník na sociálnych dávkach by som ho rúbal ako rešeto. Pretože kvalita soundtracku je aj podľa iných komentárov nespochybniteľná, preto záverom ešte dodám ako ma zaujala ľahkosť v smrti postáv, taká prirodzene uveriteľná ako život, akoby len stačilo ukázať prstom a je to. __ ,,POČÚVAL SOM MRZKÉ VECI O DIEVČATÁCH Z MESTA, KTORÝM JE JEDNO ČO S NIMI ROBIA CHLAPCI, LEBO TO UŽ ROBILI SO SVOJIMI BRATMI." (1276, hodnotenie, 66. komentár k filmu) (03.08.2017)

Silně sociálně kritické drama režiséra Alana Parkerera, který si vždy cíleně pro své filmy vybíral jak kontroverzní témata (a když už ne rastrem sociálního cítění, tak proirsky vyznívající snímek z pohledu Angličana jím jistě musí být), tak i silné příběhy se silnými hrdiny. Andělin popel spojuje víceméně obě dvě volby, i když je jasné, že akcentuje především volbu silného hrdiny vzešlého z nuzného prostředí a špatných sociálních poměrů. Tenhle smutný příběh z ponuré chudinské čtvrti je velmi realistický, ale zjevně se vyhýbá naturalistickým obrazům i determinaci z tohoto pojetí skutečnosti plynoucí - společenská předurčenost tu neplatí a hlavní hrdina svou determinaci může (a nemusí) zlomit, to podle toho, jak kdo bude chápat otevřený konec... Film je adaptací románu Franka McCourtha, který rozvíjí realistickou linii světové prózy a je dosti blízký jinému velkému příběhu chlapce pocházejícího z drsných podmínek postiženého sociálním vyloučením, jímž je legendární Dickensův Oliver Twist. I přes samozřejmé rozdíly (Frank není narozdíl od Olivera sirotek, Oliverovi schází autobiografický rozměr atd.) se v obou příbězích dá vystopovat především dimenze sociální a oba se dočkaly důstojných filmových zpracování. Alan Parker takto natočil další ze svých působivých filmů...byť jako vždy je jeho poselství dosti depresivní... (29.12.2011)

Veľmi dobre stvárnená doba a beznádej odľahčená nezvyklým humorom a to všetko podfarbené krásnou hudbou Johna Williamsa, ale celkovo film aj postavy pôsobia veľmi chladno, a tak si diváka táto rodinná dráma získa len veľmi ťažko. "Od priemerne strašného detstva je ešte horšie priemerne strašné detstvo v Írsku. A čo aj od toho je horšie je strašné írske katolícke detstvo", ktoré však prinieslo do rozvláčneho príbehu veľa úsmevných okamihov. Podobný film: Ahoj, Terezka, (08.07.2011)

Tohle je proste depka, naprosta totalni depka od zacatku do konce. Vyrustani Frankieho a jeho sourozencu v chudinsky ctvrti v Irsku, kdy sourozenci padaj jak mouchy, vsude spina a hnus, neustalej dest, celej film ladenej do sediva, kluci nemaj prachy ani na chleba, natoz na obleceni, aby se zahrali, musi spalit stenu v byte, kdyz uz tatik vydela jednou za uherskej rok naky prachy, okamzite je prochlasta a pak usne ve vlastnich chcankach. Pusobivy to je o to vic, ze je film podle skutecnosti, respektive podle autobiograficky knihy. Nicmene precejen se tu sem tam hlavne v druhy polovine objevi nejakej naznak nadeje nebo dokonce i vtipek, ale hodne sporadicky a nasledne to vzdycky skonci nejak spatne. Hlavni hrdina si najde praci a ma z toho jen zanet spojivek a tak podobne. Ale i pres to vsechno film konci vicemene optimisticky, i kdyz da se rict, ze lehce stupidne, protoze se v podstate dostanem do bodu, kde film zacinal. Jinak herci jsou perfektni, hodne jim taky pridavaj irsky prizvuky a to jak co se tyce deti, tak Carlyle a Watson v roli rodicu. Lepsi 4* a Parker me opet potesil. (25.07.2011)

To není chladný odstup, to je chvályhodná snaha nedělat z toho všeho tragického, co se na plátně stane, slzopudný kýč. Jak jinak přežívat takovýhle osud, než že se člověk mírně zatvrdí a bere život bez velkého patosu, místy až trochu cynicky – s posunutým pohledem na to, co je a není k nepřežití. Pro mě jeden z filmů, kterým se mimořádně daří zprostředkovávat „jaké by to bylo žít jako…“ v tomto případě jako chudý klučina v Irsku třicátých let 20. století. Přesné, věcné, psychologicky věrohodné, emoce tam rozhodně jsou a je jich tak akorát, aspoň v první cca. polovině; pak to chytne náběh do takové té líbivé amarcordové lidičkovské laskavosti, která mi odjakživa poněkud leze krkem, takže i když jsem (taky pro svou lásku ke všemu irskému) pošilhával po páté *, zůstávám protentokrát u čtyř. (08.09.2012)