Létat jako pták

4,5*/5...Alan Parker je záruka kvality! Po mojej top srdcovke The Wall (ktorú mi tu pár záberov silne pripomenulo!) sa režisér pustil do drámy o dvoch kamarátoch na život a na smrť. Matthew Modine v náročnej roly chlapca, čo túži lietať a stať sa vtákom obstál na výbornú, mladý Cage je tak isto vynikajúci (kde sú tie časy...). Maximálne citlivo a krásne natočený príbeh, plný pekných myšlienok a odkazov. Jeden z filmov, na ktoré sa nezabúda... (13.02.2010)

Poňatím hlavnej postavy mi to trochu pripomenulo Lumetov Equus (1977), ale nemalo to tú psychologickú hĺbku. Príbeh síce sleduje smutný a nešťastný život chudáka chalana, ktorý si myslel, že je vták, tiež pekne poukázal na silu priateľstva, avšak po problémoch a ich príčinách týkajúcich sa hlavnej postavy skĺzol iba povrchne. Po dramatickej stránke teda snímok neobsahuje žiadnu pridanú hodnotu. 65/100 (08.11.2016)

Krásný film, silný jak ve scénách z minulosti, tak v těch z léčebny. A právě scény z léčebny jsou alespoň pro mě ty nejzajímavější, ač se mohou zdát poněkud jednotvárné. Oba herci tu excelují, více samozřejmě Matthew Modine, ale to je pouze tím, že je jeho postava více "nenormální". Nicolas Cage má zase své herectví značné ztížené obvazy na obličeji, i přesto hraje výborně. Alan Parker ale natočil obě roviny filmu velice dobře, povětšinou bezstarostné a příjemné vzpomínky, i depresivní psychiatrickou léčebnu. Že by úmyslně nutil k slzám si nemyslím, je to příběh jednoho přátelství, který by se podobně klidně mohl odehrát. 80% (05.02.2016)

Dojemný příběh o dvou klucích z periferie, kteří se stali i navzdory zcela odlišných povah velkými přáteli. Po válce ve Vietnamu se Al setkává s Birdym ve vojenském blázinci, kde se ho snaží všemi možnými prostředky, ale nejvíc formou vzpomínek z mládí zbavit traumatu z války i když je sám nepříjemně zraněný ve tváři. Birdyho osobnost je opravdu jiná, dalo by se říct téměř odlidštělá, protože jeho jediným smyslem života je svět ptáků a vášeň po létání. Citlivý, křehký Birdy odmítající jakoukoliv komunikaci je pro Ala až skoro tělesně bolestný, ale v žádném případě to nevzdává. Já smekám před dvacetiletým Nicholasem Cagem a před Mathewem Modinem za jejich bravurní herecké výkony, které předvedli. Chvílemi to bylo na hraně, ale jako celek to byl opravdu zajímavý zážitek. Úplný závěr se jim tedy povedl, beru to jen jako takové mírné a jemné odlehčení, které jsem i uvítala. 75% (24.05.2013)

Měl jsem z tohoto filmu trochu obavy, protože jsem měl čest jenom s těmi díly Alana Parkera, které zrovna neoplývaly optimismem a to samé slibovala i hlavní dějová zápletka Birdy. Chtělo by se říci, že opak je pravdou, ale ne zas tak úplně. Filmů o hlubokém přátelství dvou lidí, které rozbila válka ve Vietnamu už byla natočena spousta, ale málokterý v sobě skrývá tolik lidskosti a vzájemného porozumění. Jenomže, i zde právě Parker stále zůstává věrný svému vypravěčskému stylu, takže psychiatrická léčebna – ač má bílé stěny, široké chodby a nevede ji pološílený doktor – stále působí notně depresivně a vzájemné rozhovory Ala s Pírkem, které uvízly na mrtvém bodě, dohánějí k šílenství nejenom samotné hrdiny, ale i diváka. Herecké party Matthewa Modina a Nicolase Cage jsou skvělé a oba své „handicapy“ zvládají na jedničku. Ať už Modine svého „ptáčníka“ nebo Cage obličejovou mimiku přes obvazy. Dosti rozporuplná zůstává (dohromady) asi pětiminutová válečná sekvence z Vietnamu, která ač přes svou formální preciznost, působí jako dosti nešetrně připojená vsuvka. Rozhodně má své opodstatnění v dějové skladbě, a film by se bez ní neobešel, ale působí vzhledem k zbytku filmu trošku samoúčelně. Ale čert to vem, Birdy je po dlouhé době film, u něhož jsem při letmém mrknutí na hodiny zjišťoval, že ten čas někdy letí opravdu rychle. (10.08.2005)