Létat jako pták

Pochopil som, o čo tvorcom filmu išlo. Sympatická mi bola snaha hercov pretlmočiť divákovi hlavnú myšlienku. Výnimočne mi neprekážal Nicolas Cage v mladšom vydaní. Mal som s týmto filmom vlastne iba jeden problém - absolútne ma nezaujal. Je iste hrozné vidieť, čo dokáže vojna spraviť s mladými ľuďmi, ale neľahké pre diváka je aj nekonečné pozorovanie vtáčkara v psychiatrickej liečebni, prerušované častými flashbackmi, ktoré celkovému dojmu nepomohli. O traumách z vietnamskej vojny i o celoživotných nenaplniteľných snoch bolo nakrútených viacero dobrých filmov. Tento nakrútený byť nemusel. (11.01.2013)

Srovnávat toto s Lovcem jelenů je sice možná formálně správné, přesto Birdy ani náhodou nedosahuje tomuto skvostu ani po kotníky a to po všech stránkách. Jedná se sice o příběh dvou kamarádů, které poznamenala a zároveň opět stmelila válka ve Vietnamu, přesto mě scény z léčebny tolik nebrali a většina stopáže se spíše soustředí do dětství obou kamarádů, zvláště pak na Birdyho. A to je pro mě kámen úrazu. Ano, nominace za scénář by si to jisto jistě zasloužilo a příběh je to poměrně silný, mě ale postava Birdyho strašně štvala. Že je to podivín je jasné, osobně mám pro některé typy podivínů slabost, ale Birdy je pro mě naprostej cvok a magor, kterýho znát, tak bych mu musel jednu ubalit, aby se mu v tom jeho ptačím mozku rozsvítilo. Jako to co celej film předvádí je na pěst, nezajímaji ho holky ani jiný lidi, jen ptáci (ani jiný zvířata). Nevím, možná jsem necitlivej (asi určitě), ale alespoň upřímnej, takhle to prostě cítím a kvůli tomu nemůžu dát ani vyšší hodnocení, jelikož dvě hodiny koukat na takový hovado chce kus odvahy. (29.08.2014)

Poňatím hlavnej postavy mi to trochu pripomenulo Lumetov Equus (1977), ale nemalo to tú psychologickú hĺbku. Príbeh síce sleduje smutný a nešťastný život chudáka chalana, ktorý si myslel, že je vták, tiež pekne poukázal na silu priateľstva, avšak po problémoch a ich príčinách týkajúcich sa hlavnej postavy skĺzol iba povrchne. Po dramatickej stránke teda snímok neobsahuje žiadnu pridanú hodnotu. 65/100 (08.11.2016)

Krásný smutný film s mírně optimistickým vyzněním... Depresivně lidské. Vynikající dílo. Skvělí herci, i ten Nicolas Cage ještě není celebřitní hvězda, hrající ve kdejaké pitomosti... Krásný emotivní soundtrack Petera Gabriela (nikoli tedy George Michaela - viz. komentář Simike). Doporučuji mimo film ku poslechu v houpacím křesle a se zavřenýma očima... Budete létat... (13.09.2005)

Jeden z filmových restů, který jsem měl. Dva kamarádi, jeden lehkovážný a impulsivní, druhý introvertní a krapet zvláštní, kterým do života krutě zasáhla válka. Vyrůstali v chudém filadelfském předměstí, vymýšleli hlouposti a jeden respektoval fascinaci toho druhého světem opeřenců. Plní „zážitků“ z vietnamské války se potkávají na oddělení psychiatrické léčebny: jeden se zraněním obličeje tam navštěvuje druhého, zásadněji zraněného – na duši. Odmítá jíst, nekomunikuje a propadá do představ, že sám je ptákem. Setkání by nakonec mohla být terapií pro oba. Cesta ven, respektive zpátky do reality ovšem rozhodně nebude snadná. Kousek osvědčeného a žánrově i tematicky univerzálního Alana Parkera patří k dílům, která se vracejí k traumatům, jež zaoceánské společnosti způsobila nechvalně proslulá účast ve vietnamské válce. Drama o síle přátelství stojí na bedrech hereckého dua Nicolas Cage a Matthew Modine, kteří jsou velmi dobří. Stejně jako Parkerovo vizuální cítění. (29.06.2019)