Půlnoční expres

Jo, v base není sranda. A když je to v Turecku, tak to musí být ještě o stupeň lepší zážitek. Dobře natočený film, líbil se mi. I když utíkání z basy není zrovna nejoriginálnější téma na film, co měl chudák Parker dělat, když se to tak doopravdy stalo? Pohrával jsem si s myšlenkou, jestli bych tam Billyho nenechal, když byl takovej vůl, ale jak vidno, zvládnul to sám. (12.04.2014)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)

Po všech stránkách nadprůměrné vězeňské drama. A kdyby si film udržel filmařskou dokonalost prvních několika minut (Billy "obalující" se ve svém bytě hašišem, letiště), ani chvilku bych neváhal s maximálním počtem hvězd. Půlnoční expres kvůli pesimistickému příběhu a poměrně drsnému zpracování asi nesedne každému, ale určitě osloví fandy náročnějších, psychologicky věrohodných a realisticky působících snímků. 85 % (23.01.2005)

Film to je opravdu dobrý, to bez debat. Prvních deset minut je bez nadsázky geniálních, taky bez debat. Ale něco mi na tom vadilo. Znáte ten pocit, kdy se díváte na film, víte, že je skvělý, ale na druhou stranu něco chybí? Jako byste čekali na něco většího, na nějakou geniální scénu, na cokoliv, ale… nepřijde nic. Midnight Express je výborný film, ale opravdu jsem po skončení filmu nevěděl "kudy" teď. Zatím jsem se rozhodl pro tu mírnější variantu, 80 % je, si myslím, taky vynikající hodnocení a po čase si tento film dám znovu a kdo ví, možná si ho užiju míň, možná víc. (02.12.2011)

Velice působivý film. To co jej dostává mezi elitu vezeňských dramat jsou opravdu mimořádné herecké výkony všech hlavních herců. Scénu kdy se naprosto zdeptaný hlavní hrdina filmu setkává po několika letech odloučení se svou přítelkyní, ale jen pouze ve vězení a rozdělen o dní plexisklem si budu ještě dlouho pamatovat. (11.11.2006)