Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (328)
Příběh o rasistických problémech v jižní Americe, který je určitě stále aktuální. Napínavá detektivka o drsném poldovi, který si dělá vše po svém a o tom druhém, který se drží předpisů. Když to všechno smícháte s partou chlapců, oddaných rase, kteří si narazili na palici bílé kapuce a po večerech straší snědé spoluobčany, dostanete výbušnou směs. Výborný výkon Hackmana, kterému obstojně sekunduje Dafoe, a i všichni ostatní herci nezůstali pozadu. Atmosféra ve filmu by se místy dala krájet a celý dojem z příběhu je pozitivní. Určitě bych doporučil jako povinnou produkci do školních lavic. 75% ()
Hořící Mississippi není jen kvalitní kriminální drama, ale i politický film s jasně vyprofilovaným názorem a konec konců i umělecké zpracování skutečného případu, který rozjitřil veřejné mínění ve Spojených státech, když došlo k vraždě tří aktivistů proti rasové segregaci. Je to jeden z nejzásadnějších příspěvků Hollywoodu k palčivému tématu rasismu. Kriminálek je spousta, ale kvalitních filmů s nekompromisním politickým postojem je nesrovnatelně míň. Nejde o běžnou žánrovku, ale o apel proti vlivi Ku-klux-klanu a polemiku se sociálním konzervatismem a jižanským hodnotovým žebříčkem. Film měl zjevně připomenout a znovu rozhýbat silná témata, která v americké společnosti rezonovala v 60. letech. Z hereckého projevu zúčastněných velkých jmen mám pocit, že ani Hackman, Dafoe a McDormand nebrali své role jako běžný kšeft a do svého projevu vložili i své přesvědčení. Celkový dojem: 95 %. ()
Působivé psychologické krimi – drama pojednávající o stále aktuální otázce a to sice lidských předsudcích, konkrétně otázce rasismu. Děj je zasazen do období a lokace, kde v té době měla tato problematika největší podhoubí a to sice 60-tá léta v jižanském Mississippi. Ikdyž se jedná o fiktivní příběh, ta linie se skutečnou událostí je tak patrná, že v době uvedení do kin snímek vzbudil obrovskou vlnu pozornosti a a kontroverze. Parkerovi se pozozoruhodným způsobem podařilo vylíčit atmosféru, která tehdy panovala mezi místními lidmi ( člověk I skrz obrazovku úplně cítí tu nenávist a pohrdání vůči černochům). Navíc se dotyčný nespokojil pouze s vylíčením a osvětlením samotného zločinu, ale zamýšlí se I nad samotnou problematikou, jak se k tomuto problému postavit a řešit ho. Ne náhodou si k tomu ve svém příběhu vybírá dva naprosto rozdílné ( povahově ) osoby. Mladého idealistického agenta Warda ( W. Dafoe) a životem otřískaného Andersona ( excelentní G. Hackman ). Nicméně pozor, důraz klade I na postavy vedlejší. Důkazem budiž F. McDormand, B. Dourif…. Kromě již jednou zmiňované působivě vylíčené atmosféry tehdejší doby, vynikajících hereckých výkonů, volně plynoucí Parkerovi režie se snímek navíc může opřít o velmi působivý hudební doprovod Trevora Jonese a stejně je tomu I v případě syrové kamery P. Biziona. Tento snímek není bez chybiček, ale pořád je jedno z nejpůsobivějších zpracování, co tento žánr kdy nabídnul – 90,5% tenkokrát zaokrouhleno směrem nahoru. ()
Tento film patří k těm, u kterých mi vždycky docela zatrne... Jak se říká, začíná to blbýma kecama u piva a nakonec se ukáže, že to nejsou blbé kecy, ale lidstvu životně nebezpečné postoje zapráskaných, zamindrákovaných grázlů, kteří jsou schopni zlynčovat například nevinné dítě. Toto bylo myšleno obecně. Každý film s touto tématikou je důležitý. Tento se navíc velmi vydařil. ()
Hodně drsný historický film o rasové segregaci v Mississippi v 60. letech se skvělým obsazením. Vše začne zmizením třech aktivistů za lidská práva. Dva agenti FBI jsou vysláni, aby je našli. Místní obyvatelé moc nápomocní nejsou a nechtějí měnit staré pořádky. Agentů FBI přibývá. Začne válka mezi černými a bílými a situace se vyostřuje. Stále nejsou důkazy. Je to vážně dobře a věrně natočené. Opravdu síla, pokud to tehdy v Americe takto vypadalo. Rozhodně bych vyzdvihl vynikající výkony Geneho Hackmana a Willema Dafoe. Nejde jim nefandit. Ale trochu se to vleče. "Už toho mám dost!" ()
Galerie (69)
Photo © Orion Pictures Corporation
![Hořící Mississippi - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/629/159629962_dd0722.jpg)
Zajímavosti (18)
- Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)
- Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)
- Alan Parker odmietol obsadiť Samuela L. Jacksona s tým, že neznie dostatočne južansky. Jackson pritom vyrastal v Chattanooga v štáte Tennessee (má južnú hranicu s Mississippi), zatiaľ čo Alan Parker pochádzal z Islingtonu v severnom Londýne v Anglicku. (Arsenal83)
Reklama