Pod pískem

Typický Ozon! V popredí ženská hrdinka, nasnímaná tak, že jej žívot vypĺňa celý filmový priestor. Množstvo gest bez zbytočných rečí, množstvo otázok bez odpovedí ( Ozonove pravidlo), téma samoty, smútok a život v náhradnej realite. Aj takto bolestne sa možno vyrovnať so stratou milovaného manžela. Film má svoj štýl, pomalé tempo, ktoré nie každému môže sedieť a prelínanie bludov, ilúzií a reality boli zaujímavé z celého príbehu najviac. Nie som Ozonov nadšenec, ani tento film s tým nič nespravil. Ide hlavne o tie závery... (24.10.2012)

Malá psychologická hra, na které je nejzajímavější fakt, že Bruno Cremer má většinou výraz, po kterém mám pocit, že všechny zúčastněné hodlá zdrogovat a ve spánku jim klacíkem od nanuku vyoperovat páteř. Což je ovšem jedna z nejlepších věcí, vážně mě ten pocit i jeho role bavila, i hlavní protagonistka hraje výborně a zdobí film jak sama sebou, tak decentním civilním herectvím, ale ona je to bohužel tak trošku třešnička, která místo dortu trůní na půlce ryby, kterou někdo nechal v létě pár dní povalovat na zemi, děj je hrozně slabé místo, míst, kde by se mohla nějaká ta psychohra alespoň tróchen projevit je hrozně málo a velká část děje je trošku... Zbytečná, naštěstí jsou tam ale dobří herci, kteří drží film v jakés takés kvalitě, byť průměrné. PS: tohle že je mysteriózní? Obávám se, že ani v nejmenším. (08.05.2014)

Moj prvy film od Ozona ako rezisera bol Bazen a tento je iba mojim druhym filmom od Ozona. Nechytilo am to tak, ako pritomnych. Odchod muza od zeny je fajn a tematicky urcite zaujimavy namet na film /najma ked odisiel bez vysvetlenia a rozlucky/, ale divak ma len pramalu sancu dozvediet sa preco. Plus herecke vykony boli len priemerne. 56 % (24.01.2015)

3,5*/5 Geniálne napísaná rola pre Ch. R., psychologicky presná a nekompromisná, ešte lepšie zahraná -skalp dole! Len škoda, že divácky zážitok nie je priamo úmerný spomínanej "psychologickej štúdii". Ozon je opäť samým sebou, nič nedá zadarmo, kladie otázky a nedáva odpovede, resp. ich treba hľadať skryté pod povrchom (alebo "pod pieskom":). Záver presne taký, ako som od tohto tvorcu očakával, narozdiel od takých Hanekeho filmov som však neostal na konci ani nahnevaný, ani konsternovaný, ani prekvapený, skrátka som to prijal a zabudol. Keby si Ozon vyberal "komerčnejšie" témy, tak svoj talent nesporne viac predá, takto si na druhej strane aspoň zachováva svoju tvár a "svoj štýl" a divák vie čo dostane. (22.10.2012)

Herecký koncert Charlotte Rampling pod taktovkou mistra ženského francouzského filmu Francoise Ozona. Civilní herecký projev téhle herečky dává filmu další rozměr, kdy se z odchodu manžela (ať už za tím odchodem bylo cokoli) stává osobní tragédie, ze které je jen jedna cesta - víra. Nebo tak nějak :) Nejvíc mě asi oslovily scény z márnice, kde si s divákem režisér hraje snad nejvíc. Napřed něco vysvětlí, ukáže a následně to úplně popře. Vedlejší linie se stárnoucím bonvivánem Vincentem, kdy Marie v těch nejméně vhodných momentech propadá v záchvaty smíchu, nebyla vůbec špatná. Přesto je vidět, že Ozon svoje herečky miluje a nechává jim dostatek prostoru - většinou na úkor (vedlejších) mužských kolegů. Snad proto - pro jeho lásku, obdiv a respekt k velkým (i menším) frnacouzským (i britským) herečkám - se mi jeho filmy tolik líběj. (01.05.2012)