Můj přítel Monk

Zo začiatku veľmi originálne príbehy, vtipné i emotívne scény, bezvýnimky skvelý casting časom padol do až prehnane komplikovaných príbehov, ktoré sa na konci končia s nečakaným deus ex machina. Osobitne treba spomenúť diletantskú výmenu Monkovej opatrovateľky. Aj tak je to jeden z najlepších kriminálnych seriálov desaťročia. (27.06.2012)

Ak si odmyslím samotného Monka, tak je tento seriál strašne moc prachobyčajným a neoriginálnym detektívnym počinom. Ale na to sa nehrá, raz tam ten Monk je a vďaka tomu sa jedná o nadpriemernú a príjemnú oddychovku. Je jedno, ktorú sériu, ktorú časť práve v TV zachytíte, bez znalostí súvislostí z minula si pri diele odfrknete. Musím sa priznať, že mi dosť dlho trvalo, než som si uvedomil, že kapitán Leland Stottlemeyer je zároveň Buffalo Bill z Mlčení jehňátek. (30.07.2014)

Frajerovi se objevují psychické poruchy v rychlejším tempu, než Bartošový, což je co říci. Sherlock Holmes dnešní Ameriky. Místo houslí a kokainu relaxuje neurolem a prozacem. Watsona mu pleje zběhlá zdravuška, paní domácí však nemá. K čemu, když na jakýkoliv cizí dotek sých věcí reaguje jako koťátko na zásah plamenometem. Valí bulvy, kroutí se, prská, ječí, omdlí. V libovolném pořadí. (10.05.2012)

Monk není můj přítel. I když jsou některé jeho úchylky dosti směšné a vtipné, jiné jsou povrchní a obyčejné. Celkově vzato je to obyčejný kriminální seriál, kterých tu byla už hromada, pouze s podivnější hlavní postavou. Někomu to bude stačit, druhému ne a já stále raději vidím kriminální tým několika zajímavých lidí, co dokážou pokaždé překvapit (a funguje mezi nimi jistá interakce a skryté vtipy), než jednoho muže, co překvapuje stále dokola velmi podobnými kousky (a vše na konec vysvětlí). (16.12.2008)

Vydařené seriálové dílko... zdá se, že v současnosti kvalitní detektivní seriál stojí a padá s charismatem hlavního hrdiny (viz skvělé Vraždy v Midsommeru). Monk je skutečně výlučný kousek, pravda trochu poirotovského střihu. Jeho puntíčkářství, lehká zženštilost a upjatost ve výsledku hodně připomíná řádění pošuka Columba, byť je to jiné... své. Roztomile nejisté, jímavé a velice nehrdinské. Navíc často podpořené skvělými scénáři, které jsou napínavé, vtipné... prostě chytlavé. Monka si tak řadím do pantoptika roztodivných detektivů, jejichž vyšetřování stojí za to sledovat. (23.10.2004)