Můj přítel Monk

Monk není můj přítel. I když jsou některé jeho úchylky dosti směšné a vtipné, jiné jsou povrchní a obyčejné. Celkově vzato je to obyčejný kriminální seriál, kterých tu byla už hromada, pouze s podivnější hlavní postavou. Někomu to bude stačit, druhému ne a já stále raději vidím kriminální tým několika zajímavých lidí, co dokážou pokaždé překvapit (a funguje mezi nimi jistá interakce a skryté vtipy), než jednoho muže, co překvapuje stále dokola velmi podobnými kousky (a vše na konec vysvětlí). (16.12.2008)

Cítím k tomuto seriálu a jeho hlavnímu hrdinovi jakýsi obtížně definovatelný odpor. Kdykoliv si to babi s dědou pustili, běžela jsem si po pár minutách najít lepší zábavu - umýt prarodičům nádobí, okna, podlahu, povysávat, zahrát si basketbal se shnilými jablky, posbírat na zahradě hovna po své čtyřnohé fabrice na tento produkt, zkrátka COKOLIV... Věřím, že ten seriál není až tak špatný, proto dám jednu hvězdičku: jako znamení vlastní uvědomělosti a smyslu pro fair play:-). Nevím, zda existuje láska na první pohled, ale averze na první pohled je skutečná a neoddiskutovatelná, "Můj ne-přítel Monk" toho budiž jasným dokladem. Ale třeba tomu někdy dám šanci hned od pilotního dílu a nastane u mě nějaký posun ve vnímání, možné je všechno... EDIT 2015: Dala jsem panu Monkovi druhou příležitost a zastihl mne ve smířlivější náladě. Tony Shalhoub hraje detektiva stiženého fóbiemi skvěle, je to docela zábava sledovat, ale zatím mu chybí výraznější přicmrndávači. Přesto mou nejoblíbenější scénou s tímto hercem zůstává ta, ve které mu Tommy Lee Jones ustřeluje hlavu. Užasle zvedám na 65%. (06.05.2010)

Co mě na tomto seriálu tak přitahuje, není detektivní činnost ani zajímavé případy. Je to právě osobnost pana Monka, jeho boj s OCD. Je to přesně ono. Nijak hluboce jsem tuto poruchu nestudovala, ale pravda je taková, že i u "normálního" zdravého člověka se může vyvinout zcela náhle a neočekávaně. A to poté, co prožijete nějaký životní otřes. U mě se tak ve dvaceti letech stalo a stala jsem se podobně obsedantní jako pan Monk, kompulze se naštěstí nedostavily. Nebála jsem se všeho jako on, ale chovala jsem se tak směšně a měla čím dál méně přátel, protože se mnou nebylo k vydržení. Správně užívám minulý čas, protože na svém případu vím, že je možné se z toho dostat a "uzdravit se". Stačí jen trochu toho serotoninu a čas. Každopádně panu Monkovi rozumím, stejně jako Melvinu Udallovi z Lepší už to nebude a Howardu Hugesovi z Letce. Poznávám se v nich a je to strašný. U pana Monka ale vtipný a trefný. Nestandardně zábavný seriál. (04.01.2016)

Nedá sa povedať, že by sa švihnutý detektív Monk stal mojim priateľom, ako tvrdí názov tejto americkej, kriminálnej série. No priznám sa, že som si časom na neho zvykol. Spočiatku som cítil silnú antipatiu ku tomuto podivínovi, tá však pominula a dnes si celkom rád pozrem niektorý z jeho prípadov, keď mi to zrovna čas dovolí. Herec Tony Shalhoub stvárnil charakterovo náročnú titulnú postavu naozaj veľmi dobre. *** (27.11.2010)

Ze všech detektivů můj nejoblíbenější, no a vlastně jedinej, na kterýho se pořádně dívám. Chytrej jak Sherlock, osobitej jak nikdo jinej, vtipnej svým chováním a je to prostě skvělá a originální seriálová postava, minimálně na úrovni Dr. House, akorát že vtipnější. A hlavně svůj. Jo, jednotlivy epizody většinou jedou podle podobnyho schématu - zločin, vyšetřování, zápletka, rozluštění. Ale to vubec nevadi - hlavni je, jak se děj sune a jak Monk dělá ty svoje excesy a to rozuzlení dycky stojí za to. A ten Monkův úsměv, když na to přijde. Nebo zoufalost z toho, že na to už zase přišel. Jak o něm všichni kolem řikaj: je to dar. A jak řiká on sám: a taky prokletí. Ale ani bez dalších postav by to nebylo ono - kapitán Stottlemeyer a jeho pravá ruka poručík Randy Disher (kterej tam je tak trochu za pakoša), to sou taky dobři týpci a hýřej dobrejma hláškama. Koho nedostane první série, asi už ho nedostanou ani další. Ale mě dostala, je to borec! A dostala mě i druhá, která jede po stejné koleji, ale to je dobře. Nic, co bych na tom měnil. Ve třetí sérii dojde překvapivě k výměně ošetřovatelky (ta původní herečka prej chtěla zvýšit plat, ale místo toho jí dali padáka), ale Monk zůstává a baví skvěle. Čtvrtá sérka už ničím moc nepřekvapí, ale to neznamená, že Monk není skvělej a originální detektiv a že to má pořád stejny grády, i když člověk už tak nějak podvědomě ví, kdo je asi tak hlavní podezdřelej a jakou měl motivaci a proč je na některy detaily kladenej nenápadnej důraz. Je to totiž asi nějakej důkaz... Série 5 a furt jedeme to samy, osvědčeny. Toť vše. Stejně tak šestá, pořád tak nějak stejně, ale taky se u toho pořád stejně bavim a směju. Hlavně poslední dva díly mě dostaly docela hodněkrát. Po sedmé sérii si říkám, že už mě tam nemá co překvapit. Člověk si na Monkovy problémy tak nějak zvykl a už mu to všechno u něho přijde normální. I ty absurdní situace, do kterejch se často dostane, jsou od scénáristů už docela ohrany. Po celkovém uvážení, až skouknu i poslední sérii, se rozhodnu, jestli hodnocení nesnížím... Nesnížím. Sice to byla pořád stejná kvalita, ale je mi líto snížit hodnocení seriálu, kterej je podceňovanej na úroveň béčkovejch seriálů typu "co díl, to případ". Po zralém uvážení ale musím střízlivě přiznat, že postava pana Monka ztratila od začátku do konce svou úroveň a naopak Randy mě svou blbostí rozesmíval víc a víc. V podstatě se jedná o průměrnej seriál, ale já pro něho mám asi tak nějak slabost. (20.06.2009)