Režie:
Roger PlanchonScénář:
Roger PlanchonKamera:
Gérard SimonHudba:
Jean-Pierre FouqueyHrají:
Régis Royer, Elsa Zylberstein, Anémone, Claude Rich, Hélène Babu, Jean-Marie Bigard, Elodie Frenck, Roger Planchon, Jocelyn Quivrin, Claire Borotra (více)Obsahy(1)
Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (36)
Film plyne velmi přirozeně, lehce, samozřejmě. Je pojat velkoryse, a přesto to nedává příliš na odiv. I když místy dojímá, činí tak s vkusem, nikde netlačí na pilu - u takového námětu se to cení. Herecký casting bezchybný. Pojetí "oživlých obrazů" (které známe i z jiných filmů o malířích) je nádherné, i když na obrazovce asi tolik nevynikne. Jediná drobná výtka: Lautrecových obrazů tam bylo poskrovnu, o jeho způsobu tvorby a chápání smyslu umění jsme se toho vlastně moc nedozvěděli, což je docela škoda. ()
Bohéma z Monmartru hnízdo pro malíře, kde namaloval Henri de Toulouse-Lautrec tolik krásných obrazů, a pikantní písničky poskytují sice dobrou zábavu, ale atmosféra působí vyumělkovaně. Snad nemusím ani dodávat, že nejde o žádnou romantickou selanku, která hraje na city či sklouzává k lacinému sentimentu. Pro úplnost připomínám, že je vše servírováno naturalisticky, ale s přiměřenou dávkou vkusu, včetně scén erotičnosti. Navíc příjemnou třešinkou na dortu je tu i působivá příhoda s Vincentem van Goghem. Shrnuto a sečteno, v onen obyčejný den v zšeřelém pokoji a světlem obrazovky mi bylo u filmu krásně. ()
Lidi, to byla nádhera! O světě pařížské bohémy s lehkostí a se skvělými dialogy, o tragédiích s šarmem, na ničem nešetřící výprava, dokonalí herci parodující v každé vteřině sami sebe, s gustem vyprávěný příběh, u kterého v této atmosféře vůbec nevadí, že víte, jak musí skončit. Moc jsem si pochutnal. ()
Film ukázal Lautreca jako člověka maximálně si užívajícího, snad po vzoru svého otce, bohémského života. Nějak se ztratila zásadní informace, že HL byl postižený, vzrůstu pouhých 130 cm. S tím se kamera nedokázala vypořádat, takže jen z kontextů divák vyrozumí, že byl malý. Častá onemocnění včetně syfilitidy způsobovalo umělci velké bolesti. Film tohle neukazuje, naopak Lautreca paroduje, dělá z něho nevypočitatelnou figurku s reakcemi, jímž nedokážu rozumět, protože herec přehrává, a tak nedává těm reakcím žádný obsah. Chyběl mi i pohled na umělcovy malby, nějaké klidné ukotvení, zpomalení... Film je totiž dost hlučný a až chaoticky rychlý. Herecky se mi líbili Rich, Zylberstein a Anémone. Slabší 3*. ()
Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (1)
- Henri de Toulouse-Lautrec (Régis Royer) trpěl od neútlejšího dětství zdravotními obtížemi, které z větší části souvisely se vzácně se vyskytující vadou kostí. Pravděpodobně už ve věku šesti měsíců u něj byla zaznamenána první deformace nohou. Choroba byla zřejmě způsobena geneticky – opakovanými sňatky blízkých příbuzných – a projevovala se zpomaleným růstem kostí a jejich špatnou stavbou. Toutéž chorobou trpěly také některé Henriho sestřenice. Existuje ovšem i hypotéza, podle níž šlo ve skutečnosti o projevy vrozené syfilidy, kterou se jeho matka Adéle údajně nakazila od svého záletného manžela hraběte Alphonse. Zdravotními obtížemi trpěl také Henriho o tři roky mladší bratr Robert, který ve věku jednoho roku zemřel. (sator)
Reklama