Anianna

Zajímavé téma zpracované částečně jako drama s ekologickým přesahem a částečně jako komedie s ironickou nadsázkou. Možná ta nejednoznačnost žánru je důvodem nižšího hodnocení? Mně se film líbil. Zaujala mě výprava. S těmi nápady v procesu zmenšování si zřejmě pohrál tým kreativců výtvarníků. Třeba ta scéna s mini postýlkami, kam po zmenšení nabíraly zdravotnice lopatkami minilidičky, aby je pak vsunuly po tuctech do šuplíčků vstříc dalšímu osudu. To mě vážně pobavilo. Film se zpracováním přibližuje spíše evropské produkci. Žádná akce, i když by se do tématu hodila (výbuch v závěru jako plivnutí ještěrky...chacha), žádné podbízivosti typické pro americké komedie.  Damon úžasný! Uvěřitelný v každém gestu. Mezinárodním obsazením film získal. Hong Chau se mi líbila už ve Velrybě, Lassgard v Muži jménem Ove. I Waltz mě těmi grimasami bavil. Promyšlený nápaditý vizuál, příjemná hudba.

Absurdní svět s mnoha figurkami schopnými posouvat se jen podle pravidel. A do toho zeměměřič, stejně neživoucí, hledající "sámnevíco". Ubohý mezi ubohými. Dialogy mezi ním a těmi ostatními jsou na palici, slova bez obsahu, zaznívá jen to NE, NEZNÁM, NEPOTŘEBUJEME, PROTOKOL... Všude špína. A chlad. Dere se nejen skrz dveře. Je v lidských srdcích a skrz oči každého o sobě říká víc, než chcete slyšet. Jen pár mladých žen má v sobě kousek tepla, ale ani jejich ženskost nemá potenciál změnit o trošku víc život v podzámčí, protože ženy jsou pouhými hračkami v rukou těch o něco málo vlivnějších. Přežívá ten, kdo má svou postel. Divák už se v obsahu ztrácí, hledá za každými dveřmi, v těch postelích i pod postelemi odpověď. A i když ví, že neprošel protokolem, a tedy žádnou odpověď nedostane, kouká nevěřícně až do konce. Proč vlastně... Tenhle svět nic z množiny "příště" nenabízí. Zima, kraj bez slunce, prázdnota tak prázdná, že ji nelze uchopit. Vizuál se na atmosféře filmu podílel snad nejvýrazněji. Exteriéry, interiéry, kostýmy, absence rekvizit, které by prostor zlidšťovaly, nadmíra toho, co dělá film mrazivým. Film působí černobíle, pokud se v některých záběrech ukáže výrazná barva, pak je to červená. Hudba by mohla některými pasážemi doprovázet letní romanci, tak moc dobře film definuje, protože si díky tomu kontrastu divák uvědomí mrazivost filmu v příběhu i vizuálu. Jako když si zářivost bílé barvy uvědomíte, když ji položíte na černou plochu a naopak. Výborné herecké výkony. Někdo z recenzentů napsal, že tohle není Kafka. Já ho ale takhle vnímám. Mně se film líbil moc.

Je těžké v tom výčtu dílů najít právě ten, na který se dívám. Nejsou na začátku v titulcích, a tak hledám a hledám. Někdy najdu. Dnes ne. Tak píšu k seriálu obecně. Ty záběry z dronů (či z letadel?) jsou prostě nádherné! Řeky, skály, kaňony, přehrady, mosty, k tomu nějaká ta historie. Mozaika všeho možného. Souhlasím se Zdeny99, že si z té nádhery nic nezapamatujete. Krásně nasnímané, dobře okomentované.

I přes pár nedomyšleností, z nichž bych vypíchla to, že Malá dosud neviděla identikit ranního vraha, jsem se dnes dočkala docela kompaktní napínavé epizody. To, že ranní vrah pronikl za svou obětí i do hotelu, se snad v příštím díle neukáže jako totální selhání policie s fatálními důsledky.

Proč se mi ta epizoda zdá tak mimo realitu... Vražedkyně usvědčena dva nebo tři dny po objevení těla, navíc způsobem, který snad ani není u policie možný! Mladý kriminalista se pěkně vybarvuje, to jsem tedy měla falešné iluze, že se vzpamatuje. Vedlejší vztahové linie jsou zbytečně akcentovány. Průměrný seriál s dost dobrou hudbou.

Z tábora se ztratí chlapec. Kdyby do vyšetřování nezasahovala civilistka Nora, která mi už svou zvědavostí, co se vyšetřuje, proč a jak, leze na nervy, byla by to dobrá detektivka. Jenže seriál je mnohem víc o krásách švédského pobřeží a přilehlých ostrovů (to mě i baví)  a o vztazích (ty mě nebaví). Jsou až plevelnaté, o ničem a řeší je hned několik hlavních postav. Má mě rád, nemá, aha má... Víc než o napětí je seriál o letních dnech, moři a motorových člunech.

Divadelní hra (viděla jsem ji v televizi, ne naživo) se mi dost líbila. Svižná, vtipná. Film takhle označit nemůžu. Pár skvělých herců v nekompaktním příběhu o problémech se sexualitou. Zbytečně moc vedlejších zápletek. Někdy nudné, někdy přehnaně dramatické. Námětu slušel formát divadelní hry, tam to přehánění sedí. Film chutná jako vtipná kaše nastavovaná hlavně nudou tak moc, že ten vtip už nevnímáme.

Meryl v roli, v níž nemůže excelovat tím, čím je pro mě cenná. Charismatem, vnitřní silou, tajemstvím...Nebo naopak vtipem. Zde hraje frustrovanou ženu, která řešení svého intimního problému hodí na placeného kouče. Je za submisivní slepici, která se topí ve stojatých vodách manželství, ale sama není schopna vylézt ze svého konzervativního já. Její role je ještě podtržena nelichotivými brýlemi, fádním účesem a šatníkem bez nápadu. Tommy Lee Jones roli prožívá, je autenticky negativistický, přesto milující. Psychologicky dobře postavené, ale na film je to málo. Konverzačka hodící se spíš na divadelní prkna.

Typická TV komedie ze škatulky sedmdesátkové nadprodukce. V té době vznikala ohromná spousta inscenací, tedy studiových dílek, které se odehrávaly v jednom, dvou pokojích. A všechno na jedno brdo - vztahy s více či méně přiblblými dialogy. Já bych se tak ráda vdávala je z dnešního pohledu docela blbost, ale z hlediska připomenutí si herců, kteří nás v té temné době bavili, nemohu a nechci být kritická. Třeba Bláhu nebo Slunéčkovou jsem měla moc ráda.

Nadčasová komedie, jedna z nejlepších, jaké v osmdesátkách v Evropě vznikly. Spolu s francouzskými a třeba našimi komediemi je plná typicky evropských situačních blbin, dialogů, kontextů, kterým by třeba americký divák ani nerozuměl. Po čtyřiceti letech od vzniku nebudu tvrdit, že se vždy, když film dávají, ženu k obrazovce. Mně stačí koukat na útržky a prostě se pořád bavím. Zajímalo by mě, jak by tvůrci s tématem genderově nekorektním uspěli v tvorbě dnes. V Evropě snad ano. V Americe by tohle nikdy nenatočili.