Věřte nevěřte

Věřte nevěřte, kdysi se mi seriál velmi líbil. Asi v 8 letech jsem býval pravidelným divákem a po některých dílech jsem se v noci bál jít vyčůrat. O pár let později. Asi tak v 10 letech, jsem nad příběhy začal přemýšlet a udělal si jasný obrázek, jak to s tou pravdivostí asi bude. Herci hrají tak nepřesvědčivě, že se fikcí zdají být příběhy úplně všechny. Pokud seriál nesledujete sami, tak se nabízí změřit se spolusledovatelem či spolusledovatelkou síly. S ohledem na to, že už si úplně nevybavuji, jak příšerně byly díly zahrány, protože už je to pěkných pár let, co jsem nějaký díl viděl naposled, tak hodlám hodnoti podle dojmu, který na mě udělal seriál dříve, kdy jsem herecké výkony a další prkotiny absolutně neřešil. Slabé 4*. (15.07.2013)

Já prostě musím dát plný počet. Je mi celkem jedno, kdo tam hraje, jak je díl natočený a jaká je v něm hudba. Všechno je to tak roztomile blbý, až mě to fascinuje. Jonathan Frakes se tváří naprosto neuvěřitelně a jeho uvedení každého dílu jsou k popukání. Náměty samotných příběhů jsou dokonalé. Stalo se koncem šedesátých let na Středozápadě. No geniální. A co příběh o muži, který přišel o nohu, aby našel svou hrdost a o druhém muži, který ztratil hrdost a pak taky nohu... ))))) (26.01.2009)

někdy mi vadilo, jak je příběh najednou utnutej skoro v půli a dál nic. prostě uprostřed klapky se rozhodli tenhle pitomej skeč ukončit a šli na kafe. jinak celkem pěkná tv hříčka, ale po nějaké době dost ztrácí na originalitě. ale Frakesovo uvádění e lepší jak od Brolina. hlavně tím, jak tam vždycky zapojí nějaký rčení typu "Myslíte, že je tento příběh pevný v kramflekách, nebo vás jen taháme za fusekli?" a ty jeho zábavný hračičky jsou taky dobrý. (16.01.2006)

Čtyři hvězdy zadány, ale pozor - nikoliv z nostalgie, tenhle seriál je fajn i v moderní době, i když zpracováním se může zdát lehce zaostalý. Vždycky mě bavilo tajemno a nadpřirozeno a tady se krom toho člověk dočká i speciální hry na hádání, co se stát mohlo a co ne (což je ovšem nejspíš i tak v rukou scénáristů). Večery v dětství strávené u TV s rodinou nad touhle klasikou se nezapomínají, stejně tak jako dva hlavní matadoři - Jonathan Frakes a James Brolin. Já měl vždycky radši Frakese. No dobrá, přiznávám, trošku jsem se s tou nostalgií rozjel, ovšem co v dnešní době takhle zajímavého a zároveň tak jednoduchého (je jen určitý počet duchařských historek, které budou zároveň na pokraji uvěření a napínavé) vzniká? (13.11.2010)

Nezapomenutelná klasika z dávných let, kdy jsem hádala, bála se a oddaně věřila. Úchvatná znělka s proslovem, Jonathan Frakes a podnětné příběhy se skvělou hudbou. Celý formát na mě dnes už vyznívá jinak. Zpracování a podstata příběhů se neustále opakuje dokola a tím se tak stávají lehce předvídatelnými a průměrnými, avšak stále dokáží i tak vzbudit pocity strachu. To však nedokáže nic změnit z mého prvotního "dětského" dojmu. Mám spousty oblíbených epizod, ale mezi mou nej patří "Creepy Comics" (Děsivý komiks). "Co ty na to Kipe, je to dost děsivé, už ses dost vyděsil Kipe, vyděsil jsem tě teď Kipéééé...?" :) (24.04.2011)