Téměř dokonalá tajemství

"Nechci, abychom skončili jako Barbie a Ken - ty samej plast a já bez koulí." Hru na veřejnej telefon bych s kamarády nikdy nehrál. Mohlo by mi za ně totiž být trapně. Já nemám, co skrývat, takže jestli si někdo chce poslechnout moje hodinový hovory o filmu nebo biatlonu, tak směle do toho. I když s mým štěstím by mi zavolala nějaká zapomenutá známost z minulýho století a sdělila by mi, že mám třicetiletýho syna. I to bych rozdejchal líp, než většina kamarádů v tomhle snímku. Těm to škodolibost scénáristy docela zavařila. A já jsem si to užíval, neboť jak pravil klasik Jiří Grossmann: Člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí. (21.01.2022)

Na tento snímek jsem narazil při psaní biografie Jessicy Schwarz, jedné z hlavních představitelek této komorní komedie, která si zde zahrála terapeutku Evu a zaujalo mě na něm to, že to byl nejnavštěvovanější německý film roku 2019. Jen za rok 2019 ho navštívilo přes dva miliony diváků v německých kinech a do dnešního dne ho vidělo přes pět milionů platících diváků po celém světě a vydělal neuvěřitelných 45 milionů eur. Tak jsem si řekl, že se na tento úspěšný skvost německé kinematografie podívám a neprohloupil jsem. Jedná se o remake italské komedie z roku 2016 s názvem Naprostí cizinci, který jsem posléze také zkouknul a nezbývá mi než srovnávat tyto dva snímky. Jedná se téměř o totožné filmy se stejnýma zápletkama, ale v té italské mi to připadalo takové nezáživné a někdy až na sílu tlačené. Asi to bylo špatným castingem, ale zato v této naší německé verzi mi připadali vybraní protagonisté sympatičtější, spontánnější a hlavně mladší a celkově to odsýpalo jako sluneční hodiny a fakt to stálo za to. Zápletka je originální a zábavná a měl by si jí vyzkoušet každý občan virtuální říše, aby si uvědomil, co všechno o nás tyto černé skříňky jsou schopny vypovědět, ale hlavně, aby zjistil, kdo je jeho opravdový přítel. Takovýchto snímků, kde se něco řeší u večeře v kruhu blízkých přátel je celá řada, pro příklad uvedu aspoň jeden, který je trochu s nádechem sci-fi a jmenuje se Coherence. Člověk, když to vidí, jak tam vaří ty dobroty, ať už ty deutsche špecialité z reichu či ty italské speciality s příchutí Středozemního moře, tak mně celkem zaráží, jaké množství jídla snědí těsně před tím než jdou spát a přitom to na nich není vůbec vidět. Já osobně si dám maximálně nějaký ty párky z akce s chlebem a hořčicí a jako dezert pár koblih, zapiju to párem lahváčů ze sedmýho schodu a mám vystaráno. Za originální nápad a za ještě lepší ztvárnění dávám 100% a ať se takovýchto filmů točí klidně víc. (17.08.2021)

"Všechno na dětech je krásné. Až na natržení hráze." Tak na tuhle hru musí mít člověk fakt koule. Asi každý má tajemství a někdy je dobře, že si je nechává pro sebe. Protože spousta lidí velebí upřímnost, ale málokdo ji umí přijmout a zpracovat. Tolik k filosofování. Téměř dokonalá tajemství je skvěle uchopený a propracovaný film, hodně dobře obsazený. Kdo by to byl řekl, že z Karoline, která si kdysi na hlavu natahovala kondom, vyroste tak sympatická a zajímavá herečka. Skvělá Jessica Schwarz. A z Jelly Haase se klube fakt hezká a sympatická herečka. Už dlouho jsem neměl po zhlédnutí filmu chuť si ho hned dát znovu. (30.07.2020)

Je otázka, jestli má smysl točit remake hned po 3 letech, co se natočil originál. Nutno dodat, že ten originál byl opravdu tak dobrej, že je dobrej i tenhle remake. A při sledování jsem ani neměl vyloženě pocit, že se jedná o zbytečnej remake. Němci to natočili vyloženě jako komedii, originál je o dost vážnější. A asi jsem se u německý verze i víckrát zasmál, ale jak se mi u originálu líbil ten šalamounskej konec, tak tady se mi naopak vůbec nelíbil happy end. Když budu předstírat, že originální italskou verzi vůbec neznám, nikdy jsem ten film neviděl a ani o něm neslyšel, tak dám 4 hvězdy. Ale doporučuju rozhodně originál. Jinak se teda bojim, co vyleze z tý připravovaný česko-slovenský verze. (21.12.2020)

V podstate rovnako intenzívne a zábavné ako originál. Až som bol sám prekvapený, ako ma aj na druhý krát bavilo sledovať to isté. Neviem ale, ako by ma to bavilo sledovať už po šiestykrát. Každopádne je jasné, že M´Barek je populárny sexsymbol, na ktorý počuje aj tunajšie publikum vďaka známej obhrublej komediálnej trilógii. Že tvorí pár opäť s tou istou herečkou, je zrejmý komerčný ťah. Takže kde je problém? No v samotnom závere, ktorý v talianskej verzii bol jasným šokom, tu sa karty odkryjú na záver menej šokantným spôsobom a myslím, že aj menej uspokojivým. Akoby bol celý film o chlapskom kamarátstve a o tom, že by ním nemalo nič otriasť. Ale čo preboha tie náušnice a fakt, že jeden z "kamošov" obrábal okrem manželky, milenky aj ženu naj kamaráta? A ako to, že pán manžel sa nepozastavil nad tým, že má jeho žena na večeri nové náušnice, ktorých sa (ne)dobrovoľne zbaví, zrejme by si to po pár dňoch dal dokopy, ale nevyzeralo to tak. Každopádne dve hodinky utečú ako voda, herci sú super, situácie dobre vymyslené, len tých zopár otáznikov mi nedovolí ísť vyššie. Tak už si len počkať na česko-slovenskú verziu... ale asi sa nedočkáme a obávam sa, že zo šestice snímok by bola aj najslabšia. (20.06.2020)