Noc a mlha

Žiadny hraný film nemôže prekonať hrôzu skutočných záberov z koncentračných táborov. Na to, čo vidíme v obraze, to berie dokument dosť umelecky a básnickým jazykom, ale to ešte viac prispieva k nepríjemným zimomriavkam od začiatku do konca filmu. –––– V tvorivej pohode architekti navrhujú brány, ktorými človek prejde len raz. –––– "Nie som za to zodpovedný.", hovorí dôstojník. Kto je teda zodpovedný? –––– Chceli by sme veriť, že to všetko patrilo len jednému obdobiu a jednej krajine, ale zabúdame sa pozerať vôkol seba a nepočujeme, že ten krik je bez konca. (10.09.2018)

Dokument, který jednoduše říká - podívejte se na to, co jsme udělali, poučte se z toho a už to nikdy nedělejte. Záběry, které jsou zde uvedeny, jsou děsivé samy o sobě, ale v kontrastu s barevnými scénami natočenými pro dokument a v souladu s komentářem, se jedná o skutečně silný zážitek, který nám připomene, co jsme za zrůdy. (05.01.2015)

A to jsem myslel, že jsem toho viděl dost...neviděl. Francouzský pohled na tuto hrůzu je jedinečný. Šokující exkurze do světa, kde výrazy jako člověk, lidskost či snad soucit, nemají své místo, individuálnost každé lidské bytosti, se zde ztrácí v noci a mlze.Tento svět je stejný, jako ten, který máme kolem sebe dnes. Jen dnes není vidět kdo je kápo, kdo vězeň a kdo ten, který vlastně ani nemá žádnou zodpovědnost, jak nacističtí pohlaváři po válce prohlašovali. Je to v člověku, záleží do jaké role ho doba postaví. (26.03.2013)

Velmi sugestivní výpověď, jejíž nadčasové zpracování má silnou imunitu vůči zubu času. Moderního diváka může snad odradit jen lehce podbízivý komentář a hudební doprovod, který tak úplně neladí s daným tématem, což však osobně vnímám jako plus. Autentické záběry, ze kterých mrazí není v tomto případě třeba nijak zvýrazňovat ponurou muzikou. Půl hodina spolehlivě postačí na to, aby divák nejen pochopil na palici postavenou ideologii nacionálního socialismu, ale zároveň si uvědomil, že tyto zrůdné zločiny nesmějí v žádném případě upadnout v zapomnění a je třeba si je neustále připomínat... (01.04.2015)

Vůbec neškodí si čas od času připomenout, co se tenkrát stalo. Ne že několik zlých lidí páchalo zvěrstva na těch hodných, ale že to páchal člověk na člověku a ptát se po původu toho zla a hlavně na to, jestli tenhle ďábel nedříme i v nás samotných (což je v podstatě pointa dokumentu, což hodnotím velmi kladně, už vzhledem k tomu, že vznikl pouhých deset let po válce. Obávám se, že drtivá většina dokumentů té doby vyvozovala závěry daleko nenávistnější...). Největším kladem jsou samozřejmě autentické záběry (nejděsivější je pohled na tábory "dnes" - tedy v roce 1955 samozřejmě - kdy kamera přejíždí po zdech a naše představivost pracuje naplno...), trochu vadí zvolená hudba a návodný komentář. (07.07.2009)