Nuit et brouillard
Night and Fog
Noc a hmla
Režie:
Alain ResnaisHudba:
Hanns EislerHrají:
Michel Bouquet, Reinhard Heydrich (a.z.), Julius Streicher (a.z.), Heinrich Himmler (a.z.), Adolf Hitler (a.z.)Obsahy(1)
Svědectví o životech vězňů nacistických koncentračních táborů, vybudovaných na různých místech Evropy. Film ukazuje hrůzu těchto míst a dovolává se památky několika milionů umučených, mezi nimiž byly i tisíce dětí. Film získal Cenu za dokumentární film na X. MFF v Karlových Varech v roce 1957. (oficiální text distributora)
Recenze (77)
Poměrně klišoidní dokument s otravně vtíravou hudbou. Co bych ale ocenil jsou dobové syrové záběry bezhlavých těl a dalších legrácek, které mně byly dodnes skryty. A zajímavý byl i návrat do táborů v roce 1955, kdy se očividně o tábory nikdo nestaral, tak jak tomu je v dněšní době. Co mi ale chybí jsou náglovský pornáče. Tak už himmler-herrgott-krucajs-eliminent někdo vyhrabejte Mengeleho tejpy. Vždyt nás přece všechny zajímá, jak polosešitej beznohej jude klátí svý dvojče. Nebo ty kápovský večírky plný nezávaznýho seksu o kus žvance. Však dobrá hospoďine pro jednohubku i přes plot skočí. Teda pokud neni elektrickej. ()
Noc a mlha představuje dnes už dosti známé záběry z koncentračních táborů a ukazuje tak realitu tamnějších hrůz, která v padesátých letech - ještě deset let po válce - nebyla mnohým známa (ačkoli příležitost diváci dostali např. už v roce 1945 ve Wilderových Mlýnech smrti). Děsivost Resnaisem editovaný materiál neztrácí ani po letech, ačkoli sílu pramenící z němého úžasu už trochu ano. Připočteme-li naprosto nevhodně zvolený hudební doprovod (stejně tak by šel použít rozjuchaný swing), působí snímek spíše jako dobová než nadčasová záležitost. ()
Není to až tak zásadní dílo, jak se může podle zdejších komentářů zdát. Z informativního hlediska obvyklý dokument (nechci být cynický, ale nejsilnější jsou tu podle mě záběry na latrinu, nebo hromadu hřebenů...; vyhublá či spálená těla se objevují i v mnoha dalších dokumentech, což jim - bohužel - ubírá na naléhavosti), který je však působivý tím, že konstatuje fakta bez přehnaného konkrétního obviňování, čímž dává jasně najevo, že tahle zvěrstva nezpůsobilo pár jasně oddělitelných kreatur, ale lidé... ()
To, na co by Hollywood - třeba takový Spielberg - potřeboval minimálně tříhodinovou stopáž, desítky miliónů dolarů a oscarové herce v hlavní roli, to zde zastoupí fotografie, záběry na přírodu, jednoduchá hudba a komentář. A výsledek není jen srovnatelný; je dokonce mnohem lepší. Noc a mlha je ve své jednoduchosti a přímočarosti tím nejsugestivnějším filmem o holocaustu, co jsem kdy viděl. Svou důležitostí a zásadností přesahuje hranice obyčejného filmu. Jeden z filmů, co by měl být povinně promítán. ()
Otevřený a realistický, přesto ne moc informativní dokument mapuje chod táborů tak, že divák jen tiše a nevěřícně přihlíží. Nejlepší dokument to sice není, navíc se snaží skrz vypravěče hrát spíš na emoční strunu, než aby si dali záležet na faktech, ale přesto je to výborné shrnutí toho, co se tenkrát dělo. A to obzvlášť s přihlédnutím k roku, kdy dokument vznikl. ()
Galerie (17)
Photo © absolut MEDIEN
Zajímavosti (5)
- Název filmu je odkazem na Himmlerovu snahu o zneškodnění odporu. V prosinci roku 1941 vyhlásil, že pokud bude někdo zatčen ve snaze bránít Říši, okamžitě bude deportován a zmizí "do noci a mlhy". (HellFire)
- Spisovatel Jean Cayrol se zapojil do francouzského odboje. V roce 1942 byl po udání zatčen a deportován jako politický vězeň N.N. (Nacht und Nebel) do koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. Po návratu na základě zkušeností z koncentračního tábora složil básnickou sbírku „Poèmes de la nuit et du brouillard“ („Básně noci a mlhy“, 1946), jejíž text pak v roce 1955 rozšířil a následně upravil do podoby komentáře pro film. (bratr.Milan)
- Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)
Reklama