Reklama

Reklama

Noc a mlha

  • Francie Nuit et brouillard (více)

Obsahy(1)

Svědectví o životech vězňů nacistických koncentračních táborů, vybudovaných na různých místech Evropy. Film ukazuje hrůzu těchto míst a dovolává se památky několika milionů umučených, mezi nimiž byly i tisíce dětí. Film získal Cenu za dokumentární film na X. MFF v Karlových Varech v roce 1957. (oficiální text distributora)

Recenze (77)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Žiadny hraný film nemôže prekonať hrôzu skutočných záberov z koncentračných táborov. Na to, čo vidíme v obraze, to berie dokument dosť umelecky a básnickým jazykom, ale to ešte viac prispieva k nepríjemným zimomriavkam od začiatku do konca filmu. –––– V tvorivej pohode architekti navrhujú brány, ktorými človek prejde len raz. –––– "Nie som za to zodpovedný.", hovorí dôstojník. Kto je teda zodpovedný? –––– Chceli by sme veriť, že to všetko patrilo len jednému obdobiu a jednej krajine, ale zabúdame sa pozerať vôkol seba a nepočujeme, že ten krik je bez konca. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Není to až tak zásadní dílo, jak se může podle zdejších komentářů zdát. Z informativního hlediska obvyklý dokument (nechci být cynický, ale nejsilnější jsou tu podle mě záběry na latrinu, nebo hromadu hřebenů...; vyhublá či spálená těla se objevují i v mnoha dalších dokumentech, což jim - bohužel - ubírá na naléhavosti), který je však působivý tím, že konstatuje fakta bez přehnaného konkrétního obviňování, čímž dává jasně najevo, že tahle zvěrstva nezpůsobilo pár jasně oddělitelných kreatur, ale lidé... ()

Reklama

jitrnic 

všechny recenze uživatele

Vůbec neškodí si čas od času připomenout, co se tenkrát stalo. Ne že několik zlých lidí páchalo zvěrstva na těch hodných, ale že to páchal člověk na člověku a ptát se po původu toho zla a hlavně na to, jestli tenhle ďábel nedříme i v nás samotných (což je v podstatě pointa dokumentu, což hodnotím velmi kladně, už vzhledem k tomu, že vznikl pouhých deset let po válce. Obávám se, že drtivá většina dokumentů té doby vyvozovala závěry daleko nenávistnější...). Největším kladem jsou samozřejmě autentické záběry (nejděsivější je pohled na tábory "dnes" - tedy v roce 1955 samozřejmě - kdy kamera přejíždí po zdech a naše představivost pracuje naplno...), trochu vadí zvolená hudba a návodný komentář. ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Dokumentární film, ve kterém se tvůrci snaží vrhnout světlo na jednu z nejděsivějších kapitol lidských dějin, kdy v několika málo letech přepadlo takzvaného civilizovaného člověka barbarské šílenství, které se k němu vkradlo z jakýchsi dávných, temných propastí času. Běsnění, ve kterém byli jedni zbožštěni, zatímco druhým byl ze zmrzačených údů vyrván sám status lidství. Samozřejmě, nakonec je to jen marná snaha - nic podobně strašlivého prostě pochopit nelze. Člověku nezbývá než zachovat tváří v tvář těmto hrůzám mlčení a ze všech sil se snažit, aby sám nikdy druhému jeho důstojnost nebral a aby vždy bojoval za důstojnost vlastní i těch, kteří se sami bránit nemohou... ()

wafc 

všechny recenze uživatele

Poměrně klišoidní dokument s otravně vtíravou hudbou. Co bych ale ocenil jsou dobové syrové záběry bezhlavých těl a dalších legrácek, které mně byly dodnes skryty. A zajímavý byl i návrat do táborů v roce 1955, kdy se očividně o tábory nikdo nestaral, tak jak tomu je v dněšní době. Co mi ale chybí jsou náglovský pornáče. Tak už himmler-herrgott-krucajs-eliminent někdo vyhrabejte Mengeleho tejpy. Vždyt nás přece všechny zajímá, jak polosešitej beznohej jude klátí svý dvojče. Nebo ty kápovský večírky plný nezávaznýho seksu o kus žvance. Však dobrá hospoďine pro jednohubku i přes plot skočí. Teda pokud neni elektrickej. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Režisér Alain Resnais byl proti natočení dokumentu o holokaustu. Přesvědčil jej až Jean Cayrol, který pobyt v koncentračním táboře přežil. (HellFire)
  • Spisovatel Jean Cayrol se zapojil do francouzského odboje. V roce 1942 byl po udání zatčen a deportován jako politický vězeň N.N. (Nacht und Nebel) do koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. Po návratu na základě zkušeností z koncentračního tábora složil básnickou sbírku „Poèmes de la nuit et du brouillard“ („Básně noci a mlhy“, 1946), jejíž text pak v roce 1955 rozšířil a následně upravil do podoby komentáře pro film. (bratr.Milan)
  • Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)

Reklama

Reklama