Stará známá písnička

Protagonisté snímku Stará známá písnička namísto hudebních čísel volně přecházejí z mluvené řeči do zpěvu. Režisér vkládá postavám do úst písničky v originálním znění. Chytře vybrané pasáže skladeb působí přirozeně a dál rozvíjejí děj. K funkčnosti nadsázky přispívá i kvalitní a sympatické herecké obsazení. Charaktery postav jsou natolik soběstačné, že by v kontextu uspěly i bez hudebního doprovodu. Ten však dělá z filmu mnohem výjimečnější zážitek. (Kristýna Pleskotová, Ci 09/2008). (10.01.2021)

Vôbec nie moja šálka kávy. Pre čajofilov čaju. Resnais je síce jeden z tých starousadlíkov francúzskeho filmu, ktorý ide stále ďalej a je zábavnejší a štýlovo pútavejší, než taký experimentátor Godard. Ale aj napriek tomu je film tradičnou vzťahovkou. Postavy sú dobre napísané, ich prepojenie a vzťahy sú umne vystavané a všetko je to obohatené o šanzóny, ktoré mi síce nič nehovoria a podľa môjho názoru narúšajú celý koncept( vypovedajú len o vnútorných pocitoch postáv), pretože často sa mi stalo, že zaznela pieseň a ja som bol sekundu prekvapený, než som si spomenul, že spievali pred 7 minútami. Ale je to slušné a nenudil som sa. Ale od Francúzskych filmov si znova dám na hodnú chvíľu pokoj. Nikdy som ich až na pár výnimiek nemal rád. (19.10.2014)

Jsem trochu zklamaný, protože moje fantazie překročila záměry tvůrců. Představoval jsem si, jak všední Francouzi v průběhu běžné konverzace náhle pocítí neodolatelné nutkání, vyskakují na stoly a propukají v zpěv, tančíce přitom za asistence pohledných sboristek, sešikovaných v úhledné geometrické obrazce. Že se ve francouzských ulicích bez předchozího varování odehrají muzikálové orgie a shůry jim bude žehnat sám Gene Kelly. :-) Tak to bohužel není. Postavy se hýbou úplně normálně, nikdo netančí, sboristky se nejspíš rojí v nějaké pečlivě zamčené šatně. Figury vedou fádní dialogy, do nichž občas vloží dvě tři fráze nějakého songu. A chvílemi to má něco do sebe. Třeba když bělovlasý André Dussollier spustí hlasem popového dorostence nebo když muž a žena, kteří se neznají, cvrlikají laškovný kuplet ze 30. let, včetně praskavého zvuku gramodesky. Škoda jen, že toho není víc a je to většinou samoúčelné. 60% (10.04.2006)

Typický současný francouzský film. Skupina materiálně zajištěných měšťáků hledá nadstavbu v citové spokojenosti. Na začátku jste sice nadšeni přesným výběrem písniček a výkony herců, kteří přejdou na dublování bez nejmenšího zlomu, ale když pochopíte, že jinak jde o x-tou variaci na hledání lásky u střední francouzské třídy, a uvědomíte si, že film má dvě hodiny, váš zájem opadne. (02.11.2008)

Překvapivě originální! Není to teda vyloženě úchvatná jízda na hudebním rollercoasteru, ale kombinace hereckých, scénáristických a gagových perel se tu najde. A vložené písničky z DJ boxu taky občas vytvoří zajímavou synchronicitu. Ale hlavními hrdiny jsou beztak Selští rytíři od jezera Pludradž. (nebo tak nějak) [Ponrepo] (05.03.2024)