Saló aneb 120 dnů sodomy

To už ve mě větší stopy zanechaly Kanibalové než tohle. Spíše se přiklánim na stranu těch co si myslí že to je nechutnost, která vznikla za účelem šokovat než dílo s hlubším dějem. Pro ty co se na Salo chtějí podívat jen proto že čekají právě nechutárnu první velikosti mám varování. Budete sklamáni. To už si raději sežentě nějaké německé fekál porno. (28.05.2006)

Neomezená moc nad druhým člověkem a naplnění svých zvrácených představ. Noblesní prostředí a perverze. Dostatečně úchylné ksichty všech zúčastněných a absolutní ponížení objetí. A nakonec, naprosto bezduché oslavované vlastního násilí. Vynikající režie a brutální obsah. Film, který je potřeba znát. Proč? viz Adam Bernau, nic více, nic méně. Jedna z forem hrůzné nadvlády ve válečné Evropě. (07.02.2013)

Pier Paolo Pasolini a jeho výpoveď, ktorú si vysvetlí každý po svojom. A to napríklad ako samoúčelnú nechutnosť prípadne ako obraz fašistickej túžby dobývať každú dieru na svete za účelom rozširovania svojej nadvlády. Je to dráma vyvolávajúca viaceré otázky a pohľady na vec. Komentár by som záverom trocha odľahčil a to informáciou, že neznalým ktorí však poznajú Salo, asi príde trocha zvrátené, že na Slovensku sa obľube tešia tzv. PPP projekty a to dokonca pod záštitou vlády :-) (04.10.2008)

Potřetí už ten film fakt vidět nemusím a kdo ho chce milerád mu ho přenechám. Pasolini prostě není nějak moje kafe... mám ho trochu za zvrhlíka (že by morální podvědomí?), ale rovněž si kladu otázku zda je opravdu zvrhlík a co když jsme zvrhlí my, co ho nemusíme... Chcá nechcá minimálně respektuji Pasoliniho nárok na svobodu projevu... 120 dní sodomy je pocitový film, buď ho člověk prokleje nebo je z něj vedle ať už v kladném či záporném slova smyslu. A pak je tu třetí možnost, že se v tom člověk pěkně mele a neví kam s ním. zda mezi odpad či ho vynést na piedestal.... (23.08.2005)

Markýz de Sade byl nepochybně prase, ale Pasolini dokázal i z jeho zdánlivě nezfilmovatelného "románu" (který se sestává na ploše několika set stran převážně z detailních popisů toho, kdo co komu kam strčil) udělat adaptaci, která má smysl. Tím, že děj přesunul do Mussoliniho fašistické republiky, ukazuje nám, jak daleko může dojít zneužití moci v rukou úzké skupiny lidí. Ano, je to nechutné, a proto nezapomínejme, že v totalitních režimech se děly (a můžou dít) takové, a ještě mnohem horší věci. (14.03.2004)