Saló aneb 120 dnů sodomy

Pier Paolo Pasolini a jeho výpoveď, ktorú si vysvetlí každý po svojom. A to napríklad ako samoúčelnú nechutnosť prípadne ako obraz fašistickej túžby dobývať každú dieru na svete za účelom rozširovania svojej nadvlády. Je to dráma vyvolávajúca viaceré otázky a pohľady na vec. Komentár by som záverom trocha odľahčil a to informáciou, že neznalým ktorí však poznajú Salo, asi príde trocha zvrátené, že na Slovensku sa obľube tešia tzv. PPP projekty a to dokonca pod záštitou vlády :-) (04.10.2008)

Pro mě osobně se jedná o jeden z nejméně pochopitelných, uchopitelných a srozumitelných filmů, jaké jsem kdy viděl. A tím pádem i jeden z naprosto nejzáhadnějších. Ve své nekonečné touze hledat a nacházet okrajová a často až zvrácená filmová díla zobrazující násilí, teror a brutalitu, jsem prošel dlouhou cestu a viděl věci nevídané... "Ale Saló aneb 120 dnů sodomy" je vrchol... Ovšem vrchol naprosto neuchopitelný, alespoň pro mě. Film nepatří do žádného žánru, je tak studený, plochý, odtažený od diváka a nebojím se napsat excentricky introvertní. Nejedná se o žádný horror, splatter, slasher, thriller, explotation či drama... Je a stojí úplně mimo hranice a pojmy běžné kinematografie. Znázorňuje věci a jevy, které jsou násilné a brutální. Film, kde jsou lidé nuceni jinými lidmi dělat věci tak extrémně nelidské, film, který obsahuje scény všech možných úchylek bez toho, aby přímo poukazovaly na přítomnost úchylností v subjektech/lidech je páchající, ale drásající a neuvěřitelně provokující fakt, že tyto ujeté a úchylné věci, dělají neúchylní lidé, kteří jenom a pouze zneužívají svojí moci. Film, který je natočen tak reálně, až se běžnému diváku vzdaluje z dohledu a stává se nepochopitelným a neuchopitelným. Film, nad kterým kroutíme hlavou a smutně si uvědomujeme, že vše z toho se dělo a děje. Film, který nenese vysvětlení a nikdo na světě o něm nemůže říct, jedná se o to nebo tamto, byl natočen proto nebo pro tamto. Pasolini zemřel ještě před jeho premiérou a nikdy nám již z hrobu neřekne, jak to vlastně celé myslel... A tak nám zbývá jen se domnívat a dohadovat se, ale pravdu se nikdy nedozvíme. Pro mě osobně je tento film naprostým středem mezi úchylnou perverzní pornografií, které se v dnešní době na internetu válí tuny a extrémně varujícím filosofickým dílem o zneužívání moci vyvolených a silnějších vůči slabým. Jeden z nejkontroverznějších filmů, co jsem kdy viděl, těžko někomu doporučit. /50%/ (09.11.2023)

Nemyslím, že by to bylo v dněšní době nějak mimořádně šokující či pobuřující. Navíc to není ani varující, ani vysvětlující, ani nic jiného. Prostě takový blbý film, kde se pleskají po zadku a žerou hovna. Internet je plný horších věcí a realita je mnohem, mnohem odpornější. A varování před fašismem a zneužitím moci? Dnes? V době Paroubka, Grosse a Dalíka? Cha cha cha (15.10.2008)

To už ve mě větší stopy zanechaly Kanibalové než tohle. Spíše se přiklánim na stranu těch co si myslí že to je nechutnost, která vznikla za účelem šokovat než dílo s hlubším dějem. Pro ty co se na Salo chtějí podívat jen proto že čekají právě nechutárnu první velikosti mám varování. Budete sklamáni. To už si raději sežentě nějaké německé fekál porno. (28.05.2006)

Těžko zařaditelná záležitost. Umělecká hodnota nulová, ale jakási nechutná výpověď tehdejší společnosti se jí upřít nedá. Saló ve své době sice působil hodně kontroverzně, ale to dneska neplatí díky neustálému posunu filmovým hranicím a diváckého vkusu. Povětšinou je to hlavně nuda: dvě sešlé děvky vypráví nechutný historky, čtyřem chlívákům se z toho postaví péro a jdou ošukat mladou chlapeckou prdel. Občas se někdo někomu vychčije do ksichtu a samozřejmě nesmím opomenout svatební hostinu, na které se podává obložený tác lidských hoven. Člověku se buď zvedne kufr, nebo se musí smát. Jiná kapitola je však poslední desetiminutovka, co jakoby vypadla z jinýho snímku. Brutalita tu konečně propuká naplno a přes svou levnost má opravdu sílu, škoda, že končí tak rychlým a nedopovězeným závěrem. (06.09.2011)