Byli jednou dva písaři

Bylo nebylo, jednoho vláčného dne kdesi na lavičce v parku potkali se dva vysloužilí pomatení troubové a jelikož neměli do čeho píchnout, ač by rádi, sčuchli se a přestěhovali na venkov v naději, že ohromí sebe i místní vidláky odbornou vědeckou činností. Jednomu kdysi jakási dáma olízla ucho, druhý nemá ani takové zkušenosti, ovšem k libovolnému tématu má vždy nějakou tu knihu. S obrázky, přirozeně. Nanejvýše osvícené bádání, jehož výsledky mohou konkurovat i velikánovi Cimrmanovi, se tedy mohlo započít. Je libo kadibudku beze stěn? Pravé antické ruiny? Či snad ovcokozu? Nic není nemožné, když za vším stojí urputná snaha a svérázný pohled na svět kolem očima těchto předchůdců Pata a Mata, stačí na všem hledat to dobré a bezmezně věřit vlastní genialitě. (03.06.2014)

Když si uvědomím, že víc jak z poloviny jsou dialogy a scény improvizací Horníčka a Sováka, smekám a hluboce se klaním. Tento způsob humoru je mi velmi blízký a na každou reprízu Písařů se moc těším. Vždy, když toto dílko sleduju, uvědomuju si, jak nedoceněný herec a autor Horníček je. Tohle je zkrátka šálek mojí kávy. (28.03.2011)

Tenhle styl intelektualního humoru mi nikdy moc nepřirostl k srdci a to i přesto že pana Sováka (především toho filmoveho) jsem miloval u pana Hornicka to už tak srdcové nebylo. Ten hrát neuměl, to byl především brilantní mistr slova že všech těch "Hovoru H" apod. Koukat se na ty dva nešiky jak pracuji nebo vedou chytré řeči kolem ale skutek utek, to chce opravdu silné nervy. Ti dva vlastně názorně předvádí jak jsou tito lidé v bežném životě ztracení a na trhu práce téměř neupotřebitelní, nic neumí jen blbě kecat, na bežné domácí práce si musí zavolat řemeslníka, páč neumí zatlouct ani blbej hřebík, onen řemeslník to už pozná mezi dveřmi a pak je i patřičně natáhne a oni mi za to ještě podekuji. Tak to má být :) Blbý je že tihle rádobyintouši které dnes chrlí jedna nepotřebná škola za druhou se všemi těmi tisíci nesmyslnými studijními obory z filolo-gender-politolo ranku nejčastéji, právě v praxi nejčastěji těmito lidmi pohrdají, různě je dehonestují a nalepkují, tedy přesně tak jak je tomu na těchto elitních školách naučili a nebo co kde a od koho slyšeli. Sami asi tušíte jak, co dnes letí, co je dnes moderní. Herectví dobré ale raději bych se koukal na lidové mistry humoru :) (06.04.2020)

Dle mého jeden z nejlepších seriálu jaký kdy v českém prostředí vznikl. Tento klenot české filmografie těží především z hereckých výkonů pánů Herců Miroslava Horníčka a Jiřího Sováka, kteří se neuvěřitelným způsobem doplňují a dokazují, že vtipný seriál může stát na inteligentním humoru, což již z dnešní generace herců umí málokdo. Samozřejmě velkou zásluhu na úspěchu má i excelentní Jaroslav Dietl, který se v dnešní době rádoby rychlokvaškových seriálu musí otáčet v hrobě. (04.02.2009)

Pamatuji si nedělní dopoledne na "jedničce" když táta přepnul a my jsme se museli povinně dívat (to jsem ještě neměl PC),protože jinak by nebylo co dělat než jít pomáhat vařit oběd a jak byl člověk jako malej zvyklej vstávat v 6 hodin v neděli na pokémony a všechno možný další, co dávali (dneska jsem rád když o víkendu v jednu odpoledne vstanu), tak mě to zezačátku celkem solidně nudilo, pak jsem k tomu ale s přibývajícímy roky (nemnoha roky), přišel na chuť a pustil si to znova a tak musím pět hvězd za pěkný seriál, který mě provázel od malička dát. (30.12.2009)