Byli jednou dva písaři

Jednoznačně jeden z nejlepších komediálních seriálů všech dob. Herecké mistrovství pánů Sováka a Horníčka, z jejichž výkonu přímo srší, jak je natáčení bavilo (i přes tragické skutečnosti úmrtí Horníčkova syna) a jak si svůj improvizační prostor dokonale osvojili. S knihou tak nemá filmové zpracování prakticky skoro nic společného a dovolil bych si říct, že to samé asi platí i o Dietlově scénáři. Z jednotlivých scén přímo čiší duch improvizace, herci si vzájemně nahrávají a zdařile chytají nahrávky toho druhého. Úplně vidím štáb, jak se při natáčení válí smíchy po zemi... (19.06.2016)

Naprosto úžasná záležitost pánů Horníčka, Sováka, Roháče, Moučky, Hrzána,Dvořáka,Tichánkové, Jernekové a dalších. Scénář sice napsal Jaroslav Dietl, ale nazval ho pouze " psí boudou ", ve které si pánové Horníček a Sovák mohou dělat co chtějí.A přesně tak se i stalo. Herci věděli, o čem to bude, ale kompletní dialogy byla jedna velká improvizace. Ve výsledku můžeme zažít herecký koncert pánů Horníčka a Sováka pod vedením režiséra Jána Roháče dokreslený nádhernou hudbou Jiřího Šusta. Když vezmete v úvahu, v jaké době se seriál natáčel, je malým zázrakem, že se podařilo zachránit alespoň kopie filmového pásu, protože originály BOLŠEVIK nechal zničit !!! Myslím, že by to byla nenahraditelná ztráta, kdyby tento seriál nespatřil světlo světa !!! (07.10.2010)

Herecký koncert pánů Horníčka a Sováka bohužel poněkud sráží velmi nedbalá a vpravdě televizní výprava. Písaři sice píší husím brkem, ovšem pohybují se v interiérech vybavených zhusta předměty, vyrobenými až na konci 19. či počátku 20. století. V jednom záběru se dokonce mihne jakýsi elektrický vypínač. Samozřejmě uznávám, že jsem v této věci asi postižený vlastní specializací, ale truhlářské výrobky či oděvy vyrobené na první pohled o sto let později než by bylo zdrávo mi potěšení ze sledování seriálu opravdu dost kazí a ze slunné Francie počátku 19. století mě neustále přenášejí spíše kamsi do Povltaví počátku století dvacátého. To samozřejmě také není špatné, ale v tom případě by jistě nebylo od věci, kdyby jej tvůrci do těchto míst a časových souřadnic přenesli vědomě... Celkový dojem: 80% Výprava 55% herectví 90% humor 120% ;o) (18.01.2016)

Jednoznačně jeden z nejlepších našich seriálů plný úžasného laskavého humoru a postavený na dvou skvělých hercích. Moc se mi líbí, jak a jakým jazykem jsou dialogy napsané/zimprovizované. Ač je to vzhledem k době skoro neuvěřitelné, z obrazovky dýchá úžasná pohoda. Snad není jiný seriál, který by tak dokázal zvednout náladu a u kterého by si člověk tak krásně odpočinul. O to cennější, když si člověk uvědomí, co za hrůzy vzniká dnes.. brr, raději na to nemyslet a jít se s panem Bouvardem a Pécuchetem oddávat vědám :-) (10.01.2007)

Československý televizní komediální seriál natočený podle románu G. Flauberta Bouvard a Pecuchet, jenž se odehrává ve Francii v 19. století. Dva přátelé písaři na odpočinku si podle scénáře slavného J. Dietla užívají život na venkovském sídle, kde svůj volný čas zasvěcují vědeckému bádání a intelektuálním rozhovorům. Hlavní představitelé J. Sovák v roli majitele panství Bouvarda, jež získal v dědictví, muž s ostřejším slovníkem a dominantnější náturou a M. Horníček coby pan Pecuchet, citlivější Bouvardův druh, vytvořili ve svých postavách a zejména v jejich improvizovaných dialozích a debatách na rozličná vědecká témata, stejně tak jako v jejich amatérských neúspěšných pokusech, něco výjimečně kouzelného a zábavného, neboť taková mistrovská sehranost obou herců a inteligentní humor se jen tak nevidí. Dvojici diletantských, a právě proto tak mimořádně vtipných vynálezců, na jejich venkovské usedlosti doplňuje kuchařka Heřmanka (nabroušená V. Tichánková), vzpurný čeledín Guy (J. Moučka), platonická láska obou písařů spanilá Rozálie (K. Jerneková), místní strážmistr J. Kemr či jejich rozverná sousedka madame Bourdenová (L. Havelková). Desetidílný seriál předčasně zesnulého režiséra J. Roháče představuje navzdory počátku normalizačního všeobecného úpadku skutečný vrchol televizní seriálové televizní zábavy, zejména kvůli pětihvězdičkovému Horníčkovi a šestihvězdičkovému Sovákovi a jejich naprosto neuvěřitelně přirozené improvizační konverzaci a neobyčejnému hereckému souznění. (22.03.2017)