Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otakar Brousek st. (vypravěč), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (více)Epizody(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(více)Recenze (247)
"Říká se,že moudrost přichází se stářím.Někdy však stáří přichází samo..." Miroslav Horníček, dlouholetý Kytlický chalupář.Kdo budete mít někdy cestu přes Kytlice u České Kamenice,zajděte na hřbitov u kytlického kostela a vzpomeňte chvíli u náhrobku Miroslava Horníčka,jeho ženy Běly a syna Jana..... ()
Jednoznačně jeden z nejlepších komediálních seriálů všech dob. Herecké mistrovství pánů Sováka a Horníčka, z jejichž výkonu přímo srší, jak je natáčení bavilo (i přes tragické skutečnosti úmrtí Horníčkova syna) a jak si svůj improvizační prostor dokonale osvojili. S knihou tak nemá filmové zpracování prakticky skoro nic společného a dovolil bych si říct, že to samé asi platí i o Dietlově scénáři. Z jednotlivých scén přímo čiší duch improvizace, herci si vzájemně nahrávají a zdařile chytají nahrávky toho druhého. Úplně vidím štáb, jak se při natáčení válí smíchy po zemi... ()
Gustave Flaubert v závěru svého náročně nenáročného života a po vytvoření obou vrcholných děl (Paní Bovayrová stejně jako Citová výchova) prostě musel nějak rozptýlit, uvolnit, pobavit. A podařilo se mu to skvostně. Kniha poučná i zábavná jak v originále, tak v českém překladu Věry Smetanové. A navíc umožňuje různé přesahy; jeden z filmových od Dietla, Sováka a Horníčka není jen vydařenou, napůl improvizovanou, taškařicí, ale i poučením jak (v důchodu) myslet, mluvit a jednat. - Nebo si alespoň uvědomit, jak jsou tyto způsoby mnohým vzdálené. ()
"Vyslovíte nějakou hlubší myšlenku, oni nebudou schopni se s vámi do ní ponořit a nakonec jako blbec dopadnete vy a ne oni.." Písaře mám rád. Diletantskej naivismus neustále suše hláškujících pavědců, v kombinaci s jejich důchodcovskou touhou po dětinským objevování principů fungování světa, je s přibývajícími životními zkušenostmi stále zábavnější. V důchodu patrně přihodím i tu pátou hvězdu. ()
Zázrak - tady můžu (za sebe) napsat - kam se hrabe knižní předloha na české seriálové zpracování! Naprosto geniální, nepřekonatelné, perfektní! Koncert Horníčka se Sovákem a spoustou dalších hereckých es (velmi zdařilá a mnou oblíbená postava faráře v podání Hrzána) si nechávám čas od času ráda rozehrávat a vždycky se bavím královsky. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (39)
- Jiří Hálek zde nejen hraje roli notáře, ale ještě namluvil bezejmenného obchodníka s vepři. (sator)
- Jaroslav Dietl napsal v roce 1960 divadelní hru „Byli jednou dva...,“ ve které účinkovali Miloš Kopecký a Miroslav Horníček. Hodně se v ní improvizovalo a hra navazovala na poetiku Osvobozeného divadla. O dvanáct let později stejný autor použil část názvu pro tento seriál, coby hold partnerství na jevišti, ale i v životě. (sator)
- Když Bouvard (Jiří Sovák) stoupá po schodech, říká: „Od té doby, co mi utekla žena, mívám výhradně erotické sny.“ Když dojdou do pokoje, ptá se o pár minut později Pécuchet (Miroslav Horníček): „Byl vy jste někdy ženat?“ Ale tuhle otázku před chvilkou Bouvard zodpověděl. (sator)
Související novinky
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Reklama