Zapomenuté místo

Příběh vyprávěný pohledem jedenáctileté Bo. Místo, kde žije s matkou a otcem, který zrovna prožívá období těžké deprese, není ani na mapě, zato leží vedle užitečné skládky. Život bez TV, telefonu, elektřiny, bez lidí (občas se zastaví kamarád Georgie.) I zástupci finančního úřadu trvalo 4 dny než je konečně našel. A ve stejném okamžiku, kdy spatřil nahou paní domu, dostal žihadlo. Když se po třech dnech a nocích blouznění ve vysokých horečkách probral ...... byl zamilován, do Arlene, do místa, do způsobu života. Zůstal a začal malovat. Jako první vzniklo plátno, které nebylo jen obyčejným pohledem ...... „Mnohokrát jsem o tom plátně ještě přemýšlela. Připadalo mi, že oceán znázorňuje minulost, nebe je budoucností a současnost bude jenom ta úzká, klikatá čára, kde se oba setkávají. Klikatá, protože když na ní stojíme, sama se pod námi kroutí, neustále se mění.“ Nádherný film, který svou pohodou musí snad každého pohladit. (28.12.2005)

Z filmu je znát obrovská radost z vyprávění, celý film jsem tím byl fascinován a nechtělo se mi pryč, poslouchal bych Bo donekonečna. Kupodivu se mi ani okamžikem nevkrádalo do mysli, že by tu mohlo jít o nějakou "oslavu" života v pustině - naopak, je to (ne)idylický příběh o vnitřní bolesti a démonech uvnitř nás - každá z postav je tam má, včetně té dívky, všichni se s nimi musí potýkat, podléhat jim, ve vzácných okamžicích radostného sdílení na ně zapomínat. P. S. Jižanská verze Betonové zahrady (a taky Vliv gama paprsků na měsíček zahradní)... (14.07.2015)

Neobyčajní ľudia žijúci neobyčajným spôsobom na svojom vlastnom kuse zeme sú dôkazom toho, že šťastie aj neštastie je len pocit. Nepotrebujú peniaze, kreditky ani elektrinu. Dôležitá je láska, priateľstvo, pocit spolupatričnosti a pomoc. Depresia sprevádzajúca rodinu je len ďalším tmelom a dívať sa na nich je balzamom na dušu. Ľudia, ktorí sú tak prirodzení ako príroda sama, potešia každého komu sa zdá, že sa stále viac vzďaľujeme svojim koreňom. (02.11.2006)

Zajímavý příběh, možná že kdo už měl depresi (ne depku tu máme všici) tak má k příběhu blíž...Malá Bo (14 letá Valentina de Angelis )statečně táhla celej film...Přestože film pojednává o depresi-což může mnohé odradit je to spíš film o naději.. Terapeutický podtitulek by mohl znít : máte depresi? dovolte si brečet a bude zase dobře :-) (16.06.2012)

Kouzelný příběh vyprávěný očima tehdy asi jedenáctileté dívenky. Off the Map je o tom, že vůbec nemusíte mít hodně peněz, dům, dokonce i telefon nebo elektřinu, což je asi pro spoustu lidí absolutně nemyslitelné. Žít se dá úplně stejně i bez těchto věcí a to možná dokonce štastneji, o čemž nás přesvědčili aktéři tohoto milého a celkem neznámého filmu, v čele pro mě s netradiční Joan Allen v roli volnomyšlenkářské matky. (19.10.2014)