Intimní osvětlení

Obecně mám trochu problém s filmy, které byly natočeny dle scénáře Jaroslava Papouška, protože jsou takřka o ničem a málokdy na nich vidím něco kouzelného. Ale v případě Intimního osvětlení jsem byl vcelku mile překvapen. Snesitelná civilnost snímku a několik scén k zasmání (včetně milého konce) povyšují film v mých očích do 4* kategorie. "Dědo, cis!" - "Kde?" - "Tam, kde si hrál to cé." - "Jo!" (15.01.2011)

Nechcete angrešt? Ješte jeden by tady měl zbejt  Kouzelná povídka Nové vlny o výletu mladého muže a jeho slečny  na venkov za přítelem, který odhání slepice z garáže. Je to krásně všední a má to přesně ten humor Nové vlny. Užíval jsem si šedesátkovou autentickou atmosférou a skvělé dialogy a dobře jsem se bavil (mám asi zkrátka poetiku těchto filmů rád). Sekvence z hostiny po funusu s tancujícím ochmelkou držícím panáky by možná působila dokumentárně i dnes.  Možná bych se hned pod vlivem filmu na podobnou hostinu nejradši vydal a jako výhlašený hipster bych i klidně nesl tvárnice. Líbilo se mi i třeba vytrubování slovních spojení, průvod babiček s vidlema, jak koukají na krásnou Věru Křesádlovou nebo pamatné přehazování stehýnek, u kterého jsem si taky hodně zasmál.:o Jen jsem si občas vzpomněl,  že vlastně pak budu psát koment, a co to všechno má asi jako  představovat, Bambas?  Zprvu to může vypadat na střet městského a vesnického světa, ale návštěvníci se na venkově začnou orientovat docela rychle. Možná mi to přišlo ve výsledku ze všeho nejvíce taková ironická oslava  banálních věcí a obyčejného chlapského přátelství, které překonavá chladnější citové vztahy se ženami (když Petrova slečna ukazuje Petrovi nadšeně kočku, napomene ji a omluva ji, že je ještě mladá...tak si slečna si ve výsledku lépe pokecá s vesnickým bláznem, který Věru Křesadlovou osloví Věro.) Taky mi to příjde jako by Ivan Passer prostě jen chytl kameru a točil život...je to takové milé, poetické, bezstarostné. Radost na to koukat. Neobyčejně obyčejný zážitek.  Ale hlavně to pro mě byla velmi zábavná hříčka se skvělými trapno absurdními momenty jako když stará maminka, předváděla jak cvičívala (:D). Ale nejlepší je závěrečné statické čekaní, až naleze vaječňák do pusy....Dokonalý statický obraz. To jsou neděle! Na otázku jestli mám dát čtyři nebo pět si odpovídám: A dyť to máš jedno. Je pravda, že ten noční kamarádský rozhovor mi možná přišel trochu zdlouhavý. A dyť to máš jedno.  (28.10.2023)

Ja si myslím, že Intímne osvetlenie je na rozdiel od názoru niektorých užívateľov celkom záživný film z českej novej vlny a jeho sila nie je iba v symboloch. Môže zato tiež jeho dĺžka, ale samozrejme aj typické situácie, ktoré dôverne poznáme z neskorších kópií, ktoré tak zľudoveli. Nachádza sa tak niekde medzi populárnymi komédiami a artovou novou vlnou, i keď je jedným z jej základných pilierov. Tu ale tieto situácie hovoria aj niečo trpké o svojej dobe a o ľuďoch, ktorí v nej museli žiť. Máme tu všetky atribúty neskôr tak sprofanovaného pojmu "čechíčkařství" ako alkohol, muziku, svojský humor, sex, život na dedine, nadváhu, hádky, atď. Že to sú záležitosti všeobecne "navlieknuteľné" na všetky národy, netreba dopĺňať. Mám te rád, ne, mám teee rád...scéna sama o sebe vtipná a zároveň v druhom pláne hovoriaca veľa o problematickosti zhody v partnerskom vzťahu. (20.09.2013)

Nenápadný snímek. Takové české Čekání na Godota. Lidé pořád na něco čekají - čekají až se jim splní jejich sny, a pak se ráno proberou s kocovinou a koukají, že se zase nic nestalo a že všední realita pokračuje dál... Čekají na to, až jim do pusy sám vleze ajrkoňak místo toho, aby si vzali lžičku nebo ho postrčili prstem. Je to přesný film, místy trapný, místy veselý, občas smutný. Prostě jako život. Hlavně má skvěle napsané a skvěle (ne)zahrané dialogy. (30.08.2007)

"Jo Smetana! Dědek hluchej ... Ale slyšel!!"                                                                                                                       Intimní osvětlení je skutečnou intimní návštěvou v jedné venkovské rodině. Situace, které se nám rozehrávají před očima, známe důvěrně ze svých vlastních rodin. Není tu ani přehrávání ani nadsázka, je tu přirozenost a civilní projev, to je hlavní diviza filmu. (01.09.2014)