Reklama

Reklama

Hříšní lidé města pražského

(seriál)
  • Velká Británie The Sinful People of Prague
TV spot 5
Československo, (1968–1969), 10 h 25 min (Minutáž: 38–54 min)

Předloha:

Jiří Marek (povídka)

Scénář:

Jiří Sequens st.

Kamera:

Miloslav Harvan

Hrají:

Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)

(více)

Videa (20)

TV spot 5

Recenze (276)

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Zajímavé na tomto seriálu je především to, že je to nejspíš to první, co vás napadne, když se řekne poctivá česká detektivka, ale přitom některé díly tak ryze detektivkové nejsou. Zrovna ten s tím olovem. Nebylo žádné mrtvoly, detektivové toho moc nevyšetřili, v podstatě mohli jít najisto, ale aby tento díl neměl deset minut, nějak se to prostě natáhlo a tak vlastně vznikl docela humorný film, který v prvé řadě zcela brilantně vykresloval nedávnou naší historii a především lidi. A vlastně takové jsou všechny díly. Jedná se spíš o takové televizní humoresky z policejního prostředí. A to mě rozhodně baví. Jednak mám rád tu dobu, ten citlivý humor v nuancích společenské korektnosti a především ony proklamované detektivní metody, totiž ty, kdy místo nějakých osvědčených forenzních praktik, přijde na paškál osobní znalost celé galerky. Jo, kruhový výřez do sklepních oken dělal vždycky ten Božetěch z Košíř, ale ten si zase s sebou nebral žebřík. To máme novou krysu v rajónu anebo pustili starýho Houžvičku z pankrácký věznice. Vy se jdou podívat na toho Božetěcha, ověřej, kde byli a co dělali v době inkriminované a vy jdou s sebou prověřit toho Houžvičku. Pánové, do oběda chci nějaké výsledky. A vsaďte se, že do oběda ho měli a nebyl to ani Houžvička ani Božetěch, byl to nějaký Franta Jetel z Kobylis. Byl spatřen jedním z detektivů, jak si nese žebřík a náčiní na vyřezávání kruhových otvorů. Přiznal se až na separaci. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Trpělivost je prvním zákonem kriminalistiky." A trpělivý rada Vacátko rozhodně je. Máme v Praze mord? Tak si pošle pro pivo, aby to jeho týmu ze Čtyřky pořádně zapálilo. A pak už jen zbývá, aby si společně s pány Boušem, Brůžkem a Mrázkem nasadili buřinky a za společného pískání na píšťalky v poklidu vyrazili za pachatelem. Mě tato stará škola vždycky bavila a i když mám k některých archaickým způsobům vyšetřování jisté výhrady, tak atmosféru to rozhodně má. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jiří Sequens je sice podepsán pod těmi nejproblematičtějšími normalizačními paskvily, ale nedá se nic dělat, seriál Hříšní lidé města pražského se mu skutečně povedl a to (téměř) dokonale. Oprostil se od dobových schematismů (což je příznačné pro uvolněnou atmosféru roku 1968, kdy seriál vznikal) a vzniklo dílo, z kterého prvorepubliková atmosféra přímo sálá a kde tehdejší pražská galerka ožívá doslova před divákovýma očima. To je asi největší deviza tohoto seriálu, to nehmatatelné postižení tehdejší doby, místa i charakterů, vytvoření panoptika postaviček a tak různorodých identit. Díky úžasnému castingu se tak na plátno dostala skutečná špička tehdejších herců v čele s Jaroslavem Marvanem v nezapomenutelné roli policejního rady Vacátka a s lidmi jeho ,,mordparty", pány Brůžkem, Boušem a Mrázkem v podání Josefa Bláhy, Josefa Vinkláře a Františka Filipovského. V drobných rolích epizodních kapsářů, zlodějíčků, prostitutek, kasařů, vrahů a dalších postav pražského podsvětí se pak představí celá plejáda typově přesných herců a hereček. Vůbec přitom nevadí slabší dějové zápletky a průhledné detektivní peripetie jednotlivých dílů, v tomhle díle jde o něco trochu jiného - díky hereckým výkonům, skvělé hudbě Zdeňka Lišky uvozené symptomatickou titulní melodií s výstřelem z revolveru, autentickým pražským exteriérům, přesnému použití slangu atd. jde o komplexní postižení atmosféry prvorepublikové pražské galerky. A to se panu Sequensovi povedlo bezezbytku... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior, Štědrý večer pana rady Vacátka, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského ()

kiddo 

všechny recenze uživatele

Hele, já to chápu, dobová tvůrčí omezení, stylizace daná úhlem pohledu postav a jádyjádyjáda, jenže já prostě mám tak nějak celkově dost silný problém chápat Hříšné lidi jako projekt vymykající se nejenom Sequensově tvorbě, ale komoušským nalejvárnám obecně. Naopak, svým důrazem na fízlovské zájmy a autoritu opravňující dneska naprosto nepřípustné policejní praktiky mi připadají vcelku příznační. ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Nádherných třináct zastavení v prvorepublikové galérce.Čtveřice policistů nás provádí perfektně vytvořenou atmosférou se silným espritem.Tahle skupina herců odvedla doslova krásnou práci.Nemusím je jmenovat, zná je snad každý, kdo viděl alespoň jeden díl.Pan Sequens vytvořil opravdu krásný kriminální seriál. ()

Galerie (301)

Zajímavosti (81)

  • Při útěku před detektivem Mrázkem (František Filipovský) zamyká paní Vlková (Stella Zázvorková) hlavní dveře od činžáku cylindrickým zámkem, u nás známou FABkou. Tento typ zámků začala v Československu poprvé vyrábět firma Aloise Fáborského v roce 1934, a to pouze pro nábytkové zámky. Na dveře se tato klasická „FABka“ (podle tří prvních písmen příjemní Fáborský) rozšířila až později. Jenže celý seriál se odehrává na konci 20. let 20. století a přestože ve světě již cylindrické vložky známy byly, v Praze bychom je na dveřích našli nejdříve osm let po událostech této epizody. (Landauer)
  • Při fotografické sekvenci na začátku každé epizody můžeme spatřit soubor hvězdicově uspořádaných budov. Jedná se o vězení Bory v Plzni, postavené roku 1878 a sloužící dodnes. (sator)
  • V 10.dílu "Kaprova smrt" zazní hned dvě písničky. První "Ruka zákona" (někde uváděno také jako "Tři fleky krve") zpívá Josef Zíma, který je i ve filmu. Druhá má název "Šáhla jsem mu na zoubek" a nazpívala ji Věra Nerušilová, kterou ale v obrazu není vidět. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama