In America

"I'm an alien. Like E.T. From a different planet." Wow...musel bych hodně zašátrat v paměti, abych si vybavil film, kdy jsem přes vlhké oči téměř neviděl na obrazovku. E.T. na mě prostě zabírá v jakékoliv situaci a podobě :) Dokonalost plná nádherných myšlenek a upřímně míněných lidských nejniternějších pocitů. Sestry Bolgerovy vystřihly nejlepší dětský herecký výkon, jaký jsem kdy na filmovém plátně zahlédl a to hned ve dvojím provedení. Scéna, kdy dívky rozebírají americkou státní hymnu nemá chybu: "Christy, why can José not see?" "It's not José: It's: O say can you see". A to jsem do dnešního dne o těchto děvčatech neměl ani ponětí. // Až uvidím podruhé, možná tento výplod upravím do smysluplnější podoby... Možná mě jen přepadla sentimentální chvilka...nevím...všechno je možné. // Po druhém zhlédnutí emocionální prožitek ještě silnější, nevím jak ostatní pětihvězdičkáři, ale já tam společně s Ariel toho ETho (Matea) mávájícího a projíždějícího na kole kolem měsíce prostě viděl. Jasných 100% "Are you okey, little girl?".."Don't "little girl" me! I've been carrying this family on my back for over a year." TOP 10 (18.11.2014)

Hodně zvláštní film, který dokáže oslovit hodně diváků. Přehršle melancholie, kterou film oplývá je ale trochu přehnaný a místy i vadí. Ke konci toho bylo i na mě moc: umírající přítel, novorozeně na umření, matka na umření a do toho strach z nakažení. Ve své podstatě jde ale o film velmi působivý a upřímný. (12.08.2004)

Velmi působivý snímek. Sheridan ví, jak zasáhnout něčí srdce. Jsou tam úžasné scény, které vás nenechají nadechnout. Při životě vás drží jen kapka naděje a že jich tam je dost. Hlavně scéna, kde otec bojuje o plyšového E.T.ho mě dostala. Sheridan to zdojemnuje přidáváním scén z amatérské kamery, kde je vidět rodiná radost a pohoda. Po celou dobu filmu nevíte, jak film dopadne, ale přesto si budete přát ať jim to vyjde. Rozhodně tento snímek stojí za shlédnutí ať to stojí co to stojí. (12.01.2004)

Melodrama J.Sheridana, jenž se do značné míry inspiroval svou vlastní přistěhovaleckou minulostí, je autobiografií protkanou vlídnou nostalgií po událostech, které v jeho vzpomínkách čas (20 let) odprostil od jejich dřívější syrovosti a bezútěšnosti. Sheridan staví úmyslně do role vypravěče malou holčičku, poněvadž skrz ni může na dřívější ale-stejně-nám-tenkrát-bylo-dobře dobu nahlížet bezstarostnýma dětskýma očima, a omluvit tím svůj často neskrývaný sentimentální tón vyprávění - což mě osobně nevadilo, a to především díky účasti odzbrojujících dětských představitelů a výtečné+krásné S.Morton. Bylo mi s nimi dobře, což je asi to nejlepší, co o tomhle filmu můžu říct. PS: Sheridan ve skutečném životě nepřišel o syna (jak píše POMO), ale o svého bratra! Film není doslovným přepisem jeho životní etudy, ale pouze (leckdy věrnou) výchozí inspirací. (03.01.2005)

Smutné .. hodně smutné .. ale díky skvělým sestrám Bolgerovým a výborné Samanthě Morton zároveň i krásné vyprávění o drsné a strastiplné cestě jedné irské rodiny, která po tragické události, jenž na prach rozbila jejich vnitřní svět .. hledá v zemi neomezených možností svou šanci na nový, lepší a spokojenější život .. není to žádné uměle navozené melodrama s námětem vycucaným z prstu .. proto je příběh tak silný a bolestný .. stojí totiž na opravdu prožité životní zkušenosti .. je to upřímné, pravdivé vyprávění ze života .. o ztrátě, o bolesti, ale zároveň i o naději a síle jít dál … (28.05.2010)