Norimberský proces
Nuremberg
Norimberský proces
Režie:
Yves SimoneauScénář:
David W. RintelsKamera:
Alain DostieHudba:
Richard GrégoireHrají:
Alec Baldwin, Jill Hennessy, Brian Cox, Michael Ironside, Matt Craven, Len Cariou, Herbert Knaup, Charlotte Gainsbourg, Colm Feore, Robert Joy, Max von Sydow (více)Obsahy(1)
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (119)
Ak by som mal porovnat original NORIMBERSKY PROCES (1961) so Spencerom Tracym s tymto filmom, tak nenasiel som velky rozdiel. Dlzky oboch filmov su rovnake, ale to vobec nevadi, pretoze sudny proces je velmi zaujimavy, hlavne sledovanie arogantneho nacistu Herrmanna Göringa. Zabery z koncentracnych taborov doslova vyrazaju dych a nikomu sa snad ani nechce verit, ake zverstva boli schopni urobit... 17.09.2009 _____ Alec Baldwin - (Sudca Robert H. Jackson) +++ Brian Cox - (Hermann Göring) +++ Christopher Plummer - (Sir David Maxwell-Fyfe) +++ Jill Hennessy - (Elsie Douglas) +++ Christopher Heyerdahl - (Ernst Kaltenbrunner) +++ Roger Dunn - (Plukovník Robert Storey) +++ Michael Ironside - (Plukovník Burton C. Andrus) +++ Produkcia: Alec Baldwin +++ Max von Sydow - (Samuel Rosenman) +++ Hudba: Richard Grégoire +++ ()
Scénář: David W. Rintels .. Výborné zpracování poválečného procesu s německými pohlaváři v Norimberku. Celé to má dokumentární nádech, ale výsledku to rozhodně neubírá. Právě naopak, na některé výpovědi prostě nezapomenete! Jak to u takového tipu filmu bývá, je postaven na hereckých výkonech. Ty jsou celkově hodně dobré, ale přesto všechny ostatní zločince či právníky zastiňuje neskutečně charismatický Hermann Wilhelm Göring /německý nacistický politik, říšský maršál (od roku 1940), vrchní velitel německé Luftwaffe (leteckých ozbrojených sil) a od roku 1939 oficiální nástupce Adolfa Hitlera/ v podání Brian Cox. Tady máte možnost vidět, co na něm a vůbec celé nacistické propagaci bylo tak silného, poutavého a v konečném důsledku nebezpečného.. ()
Zpočátku se mi to moc líbilo, hlavně kvůli Brianu Coxovi, který doslova válí a totálně zastiňuje všechny ostatní dohromady. Ale tři hodiny jsou moc - na to příliš chybí nějaké silnější momenty. Každopádně film jako jisté seznámení s tématem pro lidi, kteří jsou líní číst sloužit může a k zamyšlení určitě vede. ()
X dokumentárnych a hraných filmov na túto tému. Len by ma zaujímalo prečo tam neboli odsúdení takí potentáti ako Miklos Horthy, Ante Pavelic, Stepan Bandera a im podobní spojenci nacistov, ktorí verne kopírovali vyhladzovanie židov, antifašistov, rómov, mentálne postihnutých atď. Horthy si to v pohode dožil v luxuse v Portugalsku, v 1993 pochovaný za veľkej slávy v Maďarsku. Toho Mosad nenaháňal. Ante Pavelič zmizol na Vatikánsky pas do Argentíny kde bol naňho spáchaný atentát s ťažkým zranením. Presunul sa do Španielska kde strávil 2,5 roka pod ochranou gen Franca a zomrel v nemocnici v Madride. Tam je aj pochovaný na najprestížnejšom cintoríne. Je kuriózne že mu Titova tajná služba/partizáni nevykrútili krk. Atentát naňho spáchal síce Srb ale ten bol len majiteľ hotela kde ho zbadal. Bandera skončil pod USA krídlami v Západnom Nemecku voľný ako vták. Možno by bolo lepšie sedieť v base pre privilegovaných. 15.10. 1959 bol zavraždený agentom KGB kyanidom. Dobrá práca. Na Ukrajine je hrdina, stavajú sa pomníky, premenúvajú sa ulice. Odesa je považovaná za Jeruzalem pri Čiernom mori. Ktovie či aj tam má pomník alebo Banderovú ploščaď. ()
Zcela průměrná neinvenční podívaná. Nechápu, proč si tvůrci jako hlavního protihráče na myšlenkovém poli zvolili právě Göringa. Ještě se mi líbí, jak jsou nakonec málem jako svině zobrazeni Rusové, kteří odmítají zmírňovat tresty nebohým nacistům. Yves Simoneau je zcela obyčejný patlal, který možná zvládne konvenční TV seriál, ale na větší projekty nemá. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (1)
- Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)
Reklama