Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Uvodnimu seminari naprosto kraluje dokonalej Smoljak s jeho sklerozou, ze v podstate vsechno ostatni nestoji za rec. Samotna hra ma sice pomalejsi rozjezd, ale jakmile se na platne sejde hlavni ctyrka, Smoljak, Reidinger, Kaspar a Penc, tak se to rozjede a to tak, ze hodne a opet tu kraluje Smoljak, kterej to tu rozjede jeste vic nez pri seminari a zdatne ho podporuje predevsim Jan Kaspar. A jako ozvlastneni tu je v trojroli skvelej Brukner, pokazdy s jinou uchylnou maskou. Seminar skvelej, hra pomalejsi rozjezd, ale po nakejch 15 minutach masakr, takze ve vysledku perfektni zabava. ()
No, já se na tuto hru nikdy nepodíval, protože podle mých rodičů patří k těm slabším mezi ostatními skvosty. Tak jsem nato koukl sám a nestačil se divit. Ladislav Smoljak mistrně rozehrává seminář svoji skvělou sklerózou a v tu chvíli zapomenete, co povídali páni před ním a už jen bezmocně sledujete koloběh asociací a zdánlivě nesouvisejících myšlenek. No a k samotné hře: Začátek se opravdu pomaleji rozjíždí, ale s postupem času, jak přibývá postav, přibývá i vtipu, někdy až absurdního humoru. Smoljak znovu ovládne pódium, jedinou protiváhou mu je pak Jan Kašpar a tito 2 mě opravdu dohnali k slzám. Těch gagů zde bylo dost, ale na to podávání pravé ruky opravdu už nikdy nezapomenu ;-). ()
Další z Cimrmanovských klenotů netušené síly. Viděl jsem tedy záznam pouze jednou, nevlastním totiž DVD s tímto titulem, ale na divadle jsem to viděl dvakrát a byl jsem opět okouzlen. V tomto případě mám v roli výpravčího Hájka radši Smoljaka, Svěrák je tady trochu rušivě razantní. Alě pět bych dal i za provedení s ním, tohle je už klasika, ač jen pár let stará. ()
"Aha, to husitské hnutí." Takhle nějak má vypadat naprosto bezchybná divadelní hra. Pořád ještě nevěřím, že páni autoři někdy byli dětmi. To totiž nemůže být pravda. Oni se rozhodně nemohli narodit, museli se vyskytnout. Nebo byli na zakázku vyrobeni. To je pitomost - to by soudruzi nikdy nedovolili. Tohle je ten typ hry, u kterého se na začátku začnete smát a až do konce nemůžete přestat. "...a v Praze Vlasovci. No nic, já jsem tolerantní. Pro mě za mě, ať si každý nosí vlasy jak chce." ()
Velice příjemné překvapení z Cimrmanovy dílny. Až montypajtnovské ztvárnění některých charakterů a to, to si přiznejme, monty pythonovci dělat charaktery umí. Tak celkově, v britské kinematografii lze nalézt hodně kvalitních kousků, které obstojí. No vidíte, a pak ti Britové ani nemuseli kolonizovat tu Ameriku, vždyť Hollywood jim jenom leze do zelí. Vždyť už jenom tu hromadu těch komerčních hollywoodských spektáklů co jsme viděli, to je až hrůza pohledět, ještěže se v té záplavě filmů z Ameriky dneska můžeme dočkat i kvalitních filmů na jiných nosičích - kupříkladu si vezměte taková DVDčka, v tom já osobně vidím budoucnost - a je dobře, řekněme si to na rovinu, že spousta starých a kvalitních kusů je i dnes k sehnání na těchto nosičích, pokud můžu mluvit za sebe, tak bych rozhodně doporučil něco typicky českého, vždyť jsme vlastenci, no ne? Tak kupříkladu Cimrman, to je panečku aspoň podívaná, jestli chcete znát můj názor, tak bych vám doporučil třeba hru Švestka, ta je opravdu velice vydařená. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Jedná se o první hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Mělo se jednat o úplně poslední hru, což říkal Pavel Vondruška v dokumentu Cimrmani (vysvětlil, že pojem jevištní sklerotikon znamená, že herci jsou již staří), avšak nakonec se o poslední hru nejednalo. (mnaucz)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama