Čas dluhů

Jak lákavé je pro osobnosti z uměleckého světa přímo navazovat na svůj obdivovaný úspěch! Jak zrádná je tato cesta, která zákonitě klady vyšší nároky a nevděčná očekávání! Čas dluhů není vyloženým průserem, ale celková soudržnost filmového pokračování je rozdrolena do odlišných úseků a úchvatná místa jsou střídána rozpačitými pocity. Snaha o rozšíření záběru je kontraproduktivní, satirický tón jen naznačuje a drolí vybudované schéma. Duch sdělení si i přes absurdní neposednost naštěstí až do svého vyvrcholení udrží svou naléhavost. A téma morálky je bombardováno ze všech stran s rozdílnou intenzitou, hloubkou a pochopením. Hlavní postavou příběhu je úspěšný Milan (velmi dobrý Karel Roden), vržený jízlivým osudem do očistce svědomí, morálky a lidskosti. Podřízenost získává s iluzí svobody zapomenuté sebevědomí. Tento neznámý pocit omamuje svého nositele, odhalí nepřeberné možnosti a s výsměchem ho nechává napospas zvrácenosti osudu a trestu marnosti a beznaděje. Hlavní ženskou postavou je psycholožka Táňa (snaživá Lucie Bílá). Věří v zázrak, doufá v harmonii, nechává se vést a útrpně přihlíží nevyhnutelnému. Nejméně morální postavou je Milanova manželka Dana (dobrá Ivana Chýlková). Za žádných okolností se nemíní vzdát svého pracně vybudovaného životního stylu s manipulacemi a potěšením sadistického tyrana. Hranice nejsou na žádné straně omezením. Výraznou postavou je lehkomyslná Vendulka (vynikající Tatiana Vilhelmová), dcera svérázného boháče s přelétavými osobními zájmy. Důležitou postavou je zdravotní sestra Bohunka (dobrá Eva Holubová), obětavá a ochotná Danina blízká kamarádka. Z dalších rolí: starostlivý otec Vendulky a osobitý bohatý obchodník Hlavička (velmi zajímavý Jiří Lábus), ochranitelský Tánin bývalý manžel Pavel (dobrý Vladimír Dlouhý), nápomocná dávná Milanova kamarádka Lenka (příjemná Jitka Asterová), zneužívaný hlavní psychiatr Mráček (zajímavý Jaromír Dulava), zachráněný Milanův nadřízený a šéfredaktor (Jiří Knot), Milanova soucitná a chápavá dcera Markéta (zajímavá Sabina Feldmanová), či atraktivní ženy a dívky okolo nové aury Milana Evička (Renata Beccerová) a Karolína (Zuzana Lhotská). Drama v občasné formě grotesky ztrácí na působnosti. Hlavní ženská postava se sice snaží, ale není schopna udržet tempo svých kolegů. Naštěstí zůstalo dost podmanivých úseků, které nechávají možnost poutavé a netradiční podívané o morálce a lidských vztazích. (24.02.2017)

Za Chýlkovou v ledničce a posléze s bednou na hlavě. Jinak všichni naprosto tragičtí, připadali mi (včetně Rodena) jako šmíry a figurkáři nejhoršího kalibru. Nemusím ani jednoho ze zúčastněných, zvláště pak Holubovou a Vilhelmovou, ale třeba u Rodena nebo Chýlkové uznávám, že jsou to dobří herci. To ale neplatí tady. Ztráta času za takovou odfláknutou trapárnu, nejen hereckou. Ani jsem nedokoukala, bylo mi úplně jedno, jestli se sežerou nebo vezmou nebo je unese UFO. (20.09.2010)

Další příspěvek do kvalitativně sestupné tvorby režisérky Pavláskové. Je to ještě křečovitější a prázdnější než Corpus Delicti, ale ne zase takový debakl jako Bestiář. S Časem sluhů film věru už nelze vůbec srovnávat. Potěší snad jen celkem přirozeně hrající Lucie Bílá ve své jinak povrchní postavě spasitelské psychiatričky, Chlumeckého dynamický hudební doprovod (který ovšem trpí až přílišnou studenou syntentizátorovitostí), místy slušně výpravná kamera, pár vtipných momentů a celková vzpomínka na vynikající režisérčin debut. Nepotěší herectví Chýlkové, Rodena, Holubové a Asterové, degradující své vyzkoušené role na pouhé karikatury, nepotěší ani přeceňovaná Vilhelmová v roli zbohatlické husičky ani tajtrlíkovský Lábus jako její otec, nepotěší příšerné postsynchrony, nepotěší samotný pokus z původního psychologického dramatu s groteskními prvky vytvořit lacinou komunální satiru a'la divoká devadesátá. (20.09.2010)

Jedna hvězda za Karla. Po vynikajícím Čase sluhů je tohle snad špatný vtip. Po celou dobu jsem měla pocit, že koukám na špatnou českou komedii (scény s padáním, umělé dialogy - herci přehrávají, ...). I Chýlková tu hrála, jakoby nebyla ve své kůži. Nechce se mi věřit, že jde o počin jedné a té samé paní režisérky. (02.01.2013)

Pokud šlo ještě vyvařit z hrnce s visačkou Čas sluhů něco poživatelného, mělo se to stát, dokud byla voda ještě teplá a ne za téměř deset let.. Vznikla tak jen nastavovaná kaše, kdy chyběl čerstvý základ a nepomohly ani přísady jako Taťána Vilhelmová, Lucie Bílá a Jiří Lábus. Kaše se houlá v ústech, je mazlavá a stydne na talíři.. Další gradování manželství Milana a Dany je neúnosné a nezachránila by ho ani účast Útvaru rychlého nasazení, či pohřební služby.. Potom mne ovšem napadá Válka Roseových anebo se myšlenek na pokračování radši vzdát… (19.06.2009)