Balada o Cable Hogueovi

Už z názvu filmu je sice všem jasné, jakou bude mít náladu a jak skončí, ovšem že by to vadilo? Ani náhodou. Pět hvězd je zasloužených - Sam, ať už se o tom, jak moc byl nebo nebyl zfetovaný, mluví jak chce, dokázal natočit pro něho netypický, nicméně po čertech povedený snímek. Jason Robards je neskutečně sympatický špinavec, kterému fandit prostě musíte, David Warner už tolik sympatický není, ale skvělý je zrovna tak, no a Stella Stevens, to je taková krásná ozdoba. Nejlepší scéna ovšem přijde na samém začátku. Úvodní dokonalá titulková sekvence, v níž se Cable táhne přes poušť a do toho mu hraje Jerry Goldsmith... Kdo neviděl a neslyšel, měl by dohnat. Jeden z mých nej filmů, jeden z mých nej soundtracků. (16.10.2007)

Komediální eskapády jednoho starého morouse, kterému se na sklonku jeho produktivního věku poštěstilo a narazil v poušti na zlatý vodní důl, se postupem času transformují v až divadelně sevřenou podívanou o podnikání, osudové lásce založené na fyzickém základu a nástupu technického věku i do těch nejodlehlejších koutů amerického západu. Bohužel samotnému příběhu dochází dech stejně jako nepřipravenému běžci na první osmistovce a do cílové pásky doklopýtáváme jen s těmi největšími obtížemi. Vysoce nastavená laťka mizí po první třetině v propadlišti dějin stejně jako tento nostalgický western, ve kterém se překvapivě skoro vůbec nestřílí, ale spíše se slzou v oku vzpomíná. (14.11.2005)

Kouzlo z úvodu filmu postupně vyšumí. Otravná je postava úchylného kazatele. Peckinpah se tentokráte notně drží při zdi a kdo si dělal zálusk na Divokou bandu či alespoň krvavé zúčtování má zkrátka smůlu. Tohle je úplně jiný žánr občas romantika, občas komedie a westernově se to tváří jen občas. 55% (04.05.2021)

Peckinpah se již v úvodní scéně rozloučí s násilím utrženým ze řetězu (zpomalený záběr rozstřeleného ještěra), které tolik charakterizovalo anti-westernovou Divokou bandu. Symbolicky tím nechává staré časy za zády a jasně předznamenává, že baladické vyprávění o Cable Hogueovi nebude westernem šponovaného napětí, přestřelek, honiček s dostavníky nebo podobných žánrových trademarků, ale zkrátka a dobře jen příběhem o životním bilancování a šťastném nalezení "obrozující" vody (symbolu vodního zřídla je ostatně podřízena výstavba celého filmu), kterou lze chápat jako naději, resp. novou chuť do života. V neposlední řadě je také šikovným zamyšlením nad soumrakem primitivizmu Divokého západu a jeho "zkrocení" rozpínavou technickou civilizací (zde zastoupenou nástupem automobilismu). Nostalgické, poetické, břitce a trefně humorné (dojde i na grotesku), pravdivé, lidské a nevyhnutelně ústící (nezapomínejme, že jde o baladu) v hořkosladké, nikoli však bezútěšné usmíření. Děkuji programovému oddělení TV Prima, že si vzpomnělo. (28.01.2009)

Poněkud zvláštní film a podle mě ne zrovna moc povedený, i když několik docela zábavných momentů se tam našlo. Typické Peckinpahovy zpomalovačky vystřídaly netypické zychlovačky, které mi teda moc neseděly. Jason Robards a David Warner předvedli slušné herecké výkony a zejména druhý jmenovaný uměl dávat v roli reverenda skvěle duchovní oporu. Ovšem Stella Stevens byla téměř nesnesitelná, a to jak herecky, tak celkovou vizáží. (22.04.2009)