Režie:
Jiří StrachScénář:
Lucie KonášováKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Bára Munzarová, Jiří Schmitzer, Jana Hlaváčová, Jiří Dvořák, Ladislav Županič, Pavel Kříž, Michaela Maurerová, Aleš Háma, Roman Štolpa, Michal Čeliš, Jaroslava Obermaierová, Antonín Procházka (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh o lidské touze, lásce a odpovědnosti k bližnímu na pozadí konce 2. světové války, kdy zemi osvobozovali Američané... V květnových dnech roku 1945 končí druhá světová válka. Pro Annu Zofovou (B. Munzarová), žijící s matkou (J. Hlaváčová), manželem (J. Schmitzer) a nevlastními dětmi na statku kdesi u Kašperských Hor v západních Čechách, nastává chvíle těžkého rozhodnutí. Přivdala se sem po návratu z Anglie, kde se učila cukrářkou, aby po smrti své sestry spolu s jejím manželem převzala zodpovědnost za statek i děti. Venkovské prostředí je ale Anně cizí, vztah s mužem je nenaplněný. Když na statek přijíždějí američtí vojáci, kteří osvobozují kraj, silně prožitý vztah k jednomu z nich jí nabízí novou životní šanci. Má Anna právo všechno opustit a odejít se Stanleym (J. Dvořák) do Plzně a možná i do Ameriky? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (83)
Velmi kvalitní TV film. Parádně vylíčená doba, osvobození (a reakce na něj) a život na vesnici (vláda pomluv, konzervatismu, pochybných tradic). A jak jsem měl před filmem strach z jazykové stránky, tak jen kvituju, že tam tu angličtinu fakt daly, působila sice mírně amatérsky, ale zato mile. Herecké výkony (zvláště Schmitzerův) byly taky slušné, atmosféra se zdařile přelévala od optimismu až po docela depresivní drama. Konec působí vzhledem k předešlému ději možná trochu pohádkově, ale já jsem spokojen a dávám solidní 4*. „Po válce bude, až to napíšou v novinách.“ ()
Ta školská angličtina amerických hrdinů tahá za uši i mě. Divím se, že Anna nepoznala, že ti američtí vojáci vlastně nejsou američtí vojáci, protože jestli fakt uměla jazyk perfektně, nemohlo jí uniknout, že kluci hovoří, jak když předčítají ze slabikáře.:-)) Ale jinak celkem dobrý. Na české poměry určitě.:-) ()
Mně osobně se zdá, že televizní film Jiřího Stracha převyšuje ostatní domácí televizní tvorbu o hlavu a proto ho hodnotím v rámci daného žánru (téměř) absolutně, po roce 1989 je to jeden z nejlepších čistě televizních počinů vůbec. Jistě, najde se pár mušek na kráse, američtí vojáci mají profláklé ,,české" obličeje, navíc se neustále volně projíždějí krajinou a drama války zůstalo někde v pozadí (nejsem si jist, zda to ale byl tvůrčí záměr), avšak všechny mouchy jedním mávnutím odeženou doslova dech beroucí herecké výkony (zejména Jiřího Schmitzera, ale i Barbory Munzarové hlavně v úvodní hádce, dokonce mi tu nevadil ani neherec Aleš Háma, kterého jindy vysloveně nemusím), hodně dobře napsaný scénář, perfektní (sic dabovaná) angličtina amerických vojáků a konečně režijně zvládnuté vyprávění o podobách hledání osobního i partnerského štěstí na pozadí velkých dějinných událostí. Z fyziognomicky nepřehlédnutelného herce Jiřího Stracha se stává umělecky nepřehlédnutelný režisér. To je pro českou televizi moc dobře... ()
touha je zázrak, kámo, zázrak... a ta zdejší vytvořila silně emotivní film o duševním rozkolu a velkém dilema... herecké výkony (nepočítaje ty dětské) jsou úchvatné, příběh jednoduchý, ale účinný natolik, že jsem na 85 minut zapomněl na vše ostatní kromě obrazovky, vztek se střídal s dojetím, obočí padalo střídavě nahoru a dolů... za mě vanilkou provoněných 90%. ()
Vcelku hezký příběh, jak vzácné mezi českými novodobými kravinami. Naprosto exceluje Jiří Smitzer a Barbora Munzarová si myslím, že to zvládla průměrně až nadprůměrně. Do role posledního padlého amíka v Plzni nemusel Strach obsadit pitomce Hámu, působí to jak estráda ve Slaném. Stavba příběhu je mi sympatická i proto, že ač z venkova, vždy se mi hnusil a zejména myšlení lidí. Takže jsem taková Anna Zofová s koulema. Ještě zmíním polokanaďana Kříže, kdyby si tu žvejkačku sem tam vyndal z držky, nebylo by to tak americky strojené. ()
Reklama