Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi 50. až 70. let minulého století. Honza Steiner nebyl žádný drsňák ani grázl. Byl to jen kluk, který měl smůlu, že se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. Na šikmou plochu se dostal shodou nešťastných osudových náhod. Výchovu Honzovi poskytly dětské domovy, pasťáky a nakonec kriminál. Vedl dlouhou, nevyhlášenou a pravidly právě neoplývající válku s důstojníkem veřejné bezpečnosti. Konflikt vyvrcholil zinscenovaným honem na Honzu, který nešťastně zastřelil svého úhlavního nepřítele a byl za to odsouzen k trestu smrti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Koukám, že dnešní neděle se nese v historických procesech dle skutečných událostí. nejprve Past s Jiřinou Štěpničkovou a nyní toto. No, koukal jsem na to jak blázen řeknu vám. Vůbec jsem o tomto filmu nevěděl a o to více jsem byl mile překvapen. Ačkoliv TV film, bylo na co těch 108 minut koukat. Jediné co mi tam vadilo byla ta hudba. Ne, nevydila mi ta úvodní melodie Dana Landy se skvosttným duetem na konci závěrečných titulků, který bych chtěl mít nahraný (na CD si to Dan zpívá sám). Ale ta syntetizátorová až devadesátková hudba. To je ale jediné co bych vytkl. Příběh skutečně zajímavý. Člověk si uvědomil, že žít si s dobře rozdanými kartami hned od začátku života pokud si to nějak nezkoní se dá slušně až do smrti. Ale ne každý tu kliku má. Někdo do začátku nedostane nic, nidko jej nepodporuje, nikdo se jej nezastane... A i když se snaží, dostává samé kopance. To se pak těžko nějak začleňovat... Zaujme zde celá škála mladých hereckých hvězd jako Krajčo, Dolanský, Vlasáková (ti jsou mimochodem dnes s Dolanským manželé), dokonce se tam objeví i ,,soudkyně Barbara'' :-) . Film se celkem snažil držet i v rámci historických předloh padesátých a sedmdesátých let a jak říkám na TV film dost slušný počin. * * * * ()

sator 

všechny recenze uživatele

Čekám na tebe. Tolik let už tě znám. Schody do nebe kloužou jak led. Ruku ti dám. Tolik, tolik hvězd máš nad sebou. Je tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou. Jméno mé už znáš. Jsem tvůj stín i tvůj strach. Dál mě potkáváš, vyrůstám na slzách. Tolik, tolik hvězd máš nad sebou. Je tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou. Čekám za mlhou. Netušíš, co ti chci říct. Co se skrývá za tou tmou? Možná nic. A možná víc... Tolik, tolik hvězd máš nad sebou. Je tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou. Melodie Landovy písně Tajemství doprovází celý film. Když se narodíte na nesprávném městě, nesprávným lidem,v nesprávnou dobu,musí vést vaše cesta do pekla,nebo máme svobodnou vůli to změnit? To je myslím motto: na kterém postavil J.Svoboda svůj film. Dávám 80 % ()

Reklama

CliffLee 

všechny recenze uživatele

Na to že se jedná o televizní film, je velmi dobře zpracován a i režírován i když nějaké ty mušky by se tam našly... Ovšem film má také dosti zajímavý a chytlaví příběh z drsného prostředí socialismu u nás a navíc zde opět vyniká výborný Honza Dolanský. Rozhodně jeden z těch mála českých (TV) filmů z posledních let, který stojí za zhlédnutí... 8/10 ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. ()

Lyžař 

všechny recenze uživatele

Podle hodnocení jeden z nej filmů české současné kinematografie a já jsem se o něm dozvěděl teprve před několika málo dny. No ostuda. Ale ke snímku jako takovému. Dlouho jsem nemohl přijít na chuť vyprávěčským sekvencím. Spíše mě rušily, než cokoliv jiného. Děj mě bavil a chápal jsem ho, ale ono vypravěčství, to mě vždy vykolejilo a nechalo zapřemýšlet. Do toho hudba, která se pořád točí dokola, jedna píseň, jedna sloka. Do toho myšlenky jako že všichni lidi jsou svině....skoro dvě hodiny jsem smutně fandil muži, který to neměl v životě lehké. A nakonec ukápla i slza. Tady se opravdu neusmějete. Tady není nic příjemného. Tady se hraje pěkně od začátku až do konce natvrdo. Pěkně natvrdo. Jana Dolanského mám rád. Šplhl si u mě už Perníkovou věží. A opravdu až dodnes jsem nevěděl, že Udělení milosti se zamítá vzniklo ve stejné době. Hudba: **; Režie: ****; Scénář: ****; Životní příběh: *****; Herci: **** ()

Galerie (8)

Zajímavosti (8)

  • Natáčelo se i v bývalém dole Gabriela v Karviné a na karvinském Masarykově náměstí. Natáčení exteriérů probíhalo také ve městě Příbor na Novojičínsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama