Udělení milosti se zamítá

Vyjmout z koncepce tohoto snímku rádobydrsné pásmo vypravěče (jemuž vůbec neodpovídá používaná vrstva jazyka a působí rušivě a místy až směšně), jednalo by se o jednoznačně nejlepší polistopadový film režiséra Jiřího Svobody a jeden z nejlepších filmů reflektujících zrůdnost mezních 50. let - paradoxně od tvůrce, který sám totalitní ideologii v jisté fázi svého života propadl. Takhle je Udělení milosti se zamítá ,,jen" vysokým televizním nadstandardem pocházejícím z ostravského studia, které se zasazením do dobového kontextu vypořádává s temnou etapou našich moderních dějin... Svoboda opět již tradičně exponuje příběh silného jedince, který se postaví takřka proti všem (možná bychom tu našli podobnost s žánrem, který lze označit jako eastern) a jehož příběh nese rysy tragédie (s motivy zrady a odplaty). Silná je až naturalistická predestinace hlavního hrdiny, jehož osud je takřka od začátku daný. Je velká škoda, že se takovýchto společensky závažných filmů obecně netočí více - přispělo by to našemu vypořádání se s problematickou érou komunismu... Podobné filmy: Tichá bolest (26.02.2009)

Zcela vyjímečný televizní produkt, krutý pohled na krutá 50. léta minulého století. Celkem vhodný je hudební doprovod Daniela Landy. Herci jsou až na jednu výjimku (představitelka Steinerovy bývalé přítelkyně - ta je příšerná) výborní, nejvíc se mi líbil Petr Motloch. Když měl film v televizi premiéru, uchvátil mě. Loni jsem ho viděl podruhé a mé nadšení poněkud ochablo - dost mi vadil styl mluvy Matěje Hádka coby vypravěče příběhu. Ale dávám plné hodnocení - za první dojem. (23.12.2007)

možná by se nějaké chyby našly - střih -, ale jinak jsem z tohoto filmu velmi nadšen a oproti Sametovým vrahům sem it u zdá o něco lépe zvládnutý příběh, který je mnohem srozumitelnější a pro diváka ne tolik složitý. Dokonce jsem měl i tu čest se panem Dolanským setkat a řekl bych, že toto je jeden z jeho nejpovedenějších filmů a hraje tu i o něco lépe než v Sametových vrazích. Hudba od Dana Landy je úchvatná a herecký výkon Petra Motlocha jako tvrdého lampasáka mě velice zaujal...s tímto filmem jsem nad míru spokojen (25.10.2008)

Hm, proč bylo tohle děláno jen pro televizi, to mi hlava nebere. Nemám sice moc rád kecání do děje, ale nedá se nic dělat. Tady to není tak hrozné. Herci jsou skvělí, kamera perfekt. Doprovází to hezká hudba pana Landy. Bohužel se skoro stále opakuje jen ten jeden motiv. Závěr byl udělán moc rychlými nůžkami, takže vypadá neuvěřitelně a to je dost škoda. Přes tyto drobné chybičky jde o kvalitní a nadprůměrnou podívanou. (03.03.2016)

V očekávání českého vězeňského dramatu o vině a trestu, o pochybování, o spravedlnosti vzešla další dobová vzpomínka a zlé časy padesátých let. Ovšem v tak obrané podobě, že drsnou dobu reflektuje naprosto minimálně.. Hlavní hrdina Honza je vší silou obhajován nejhorším možným argumentem, tedy že je za jeho jednání zodpovědná výchova a prostředí, ve kterém vyrůstal a on sám tak neměl volbu být jiný. V pořádku, výchova hraje v rozvoji velkou roli, ale může tohle zločinci přilepšit k menšímu trestu? Petr Svoboda se Vás bude snažit pořádnou dávkou šedého patosu přesvědčit, že ano. Plete se mu tam do toho Stockholmský syndrom, šikana prodlouženýma rukama zákona, ale stejně si jede to svoje.. Alibismus, sprostý alibismus! 60% (10.06.2024)