Miluj bližního svého

Byla jednou jedna Česko-Slovenská databáze, na které se uživatelka StarsFan dozvěděla o slušně hodnoceném filmu s názvem Arlington Road. Z těch několika vrchních, protekčních komentářů tato slečna vyčetla, že film není tak úžasný, ale má strhující konec. To jí však nevadilo, v zápasu s logaritmy, které se měly následujícího dne objevit v testu z matematiky, pro ni bylo Arlington Road jasnou volbou. Pustila si tedy film a první hodinu byla nadšená. Ona má všeobecně tato mysteriózní, paranoidní dramata s hutnou atmosférou a nejasným vyústěním moc ráda. Pořád uvažovala, jestli tedy sousedi hlavního hrdiny jsou, nebo nejsou teroristi, a vymýšlela geniální konce obou variant, které - jak se její tvůrčí duše (snad) po právu domnívala - by mohly ohromit zdejší komunitu. V druhé polovině filmu už měla o (ne)záporácích poměrně jasno a začalo jí připadat, že se scénárista najednou rozhodl odbočit do úplně jiného žánru. "Toto má být ten výborný závěr?" myslela si a doufala, že stovkami bodů oceněná smetánka ČSFD ze svého výsadního postavení ještě nezešílela. A pak procitla. Asi patnáct minut před koncem si vzpomněla na jeden konec své oblíbené knihy (Absolutní přátelé - John Le Carré) a řekla si, že pokud to scénárista v tomto případě zakončí podobně, bude to pěkně drsné. A on tak učinil, přesně jak s každou následující vteřinou očekávala. "Světe div se," říkala si, "oni ještě dnes na druhé straně Atlantiku dokáží vymýšlet smysluplné, zajímavé konce." Nevědět ale od spoilerujících komentátorů - mezi které právě se s vidinou: "Stejně to tam píšou všichni, tak už se nic nedá zkazit," právě také vstoupila - že má takový konec čekat, pohnulo by to s ní asi mnohem více. (15.03.2010)

Nebýt myšlenky v závěru, která to všechno (po odečtení patosu a dalšího dojemného balastu) pěkně shrnula, tak by mé hodnocení bylo ještě horší. Nepopírám, jedná se o velmi zajíimavý námět. Navíc: Mark Pellington plus jeho kameraman umí dělat pěkné obrázky. Zpracování Marka Pellingtona mi však přesto v globále ani za mák nesedlo. Herecké výkony mi přišly v tom nejlepším případě nevydařené - u málokterého filmu mě tolik znervózňovaly rádoby dojemné scény, chvilky na slzu... a teď sorry, ale nemůžu si pomoct: neustálé uvědomělé pomlaskávání, rozhazování rukama, patetické pofňukávání (nemám nic proti mužskému pláči), uvědomělé hádání se za správnou věc a vůbec všechny možné nonverbální projevy a "chytré" hlášky. Samotný příběh? Kromě výše zmiňovaného vcelku povedeného závěru mi celý příběh přišel průhledný jak moje obnošené spodky (ehm, píšu to na efekt - v reálu žádné nenosím). ;o) POZOR, ZAČÁTEK SPOILERU! Hlavní (záporné) postavy mi například už od samotného začátku filmu připadaly až příliš hodné, což nikdy nevěstí nic dobrého. KONEC SPOILERU! Ale ať jen nerýpu - na snímku musím moc pochválit hudbu, kterou má mimo jiné na svědomí Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Skvostné, majestání, hutné... Shrnuto a podtrženo: Dobrý námět, který mi však ani trochu nesedl. Škoda, možná by stačilo méně tlačit na pilu (pointě by to na výsledku neubralo), ubrat patosu či aspoň vysvětlit některým hercům, co to je přehrávání... (08.07.2005)

Hodnocení snímku rozdělím na dvě části. První částí bude úsek bez pointy a druhá část s pointou. První část lze charakterizovat jako poněkud paranoidní thriller o spiknutí s vysokou dávkou napětí. Občas se bohužel ústřední postavy chovaly dost nelogicky. Tuto samotnou část bych hodnotil za 3*. Celý snímek i s pointou však dělá z filmu totální ptákovinu od začátku až do konce. Taktika, kterou teroristé ve filmu použili, by se totiž dala přirovnat k sásce do loterie ve stylu "Právě teď jsem prodal svůj dům a jdu do kasína všechny tyhle peníze vsadit na čílo 36." I terorista jedná racionálně, obzvlášť v případě, že jde o peníze, resp. zmařenou investici. (02.02.2008)

Film je témou dosť blízky 'Devil's Own', no téma je asi jediné, čo majú filmy spoločné. Perfektne spracovaný scenár, výkony a k samotnému záveru majú námietky snáď len zaškatulkovaní laici. Ťažko síce uveriť podobnej skutočnosti, no realistickosť snímku tomu bohužiaľ napomáha. Páčil sa mi aj Pellingtonov zmysel pre detail vo vyhrotených situáciách. 85%. (15.02.2007)

Velmi (!) působivý začátek, pak přijde uklidnění, ale to jen na oko, a postupně začne houstnout atmosféra nedůvěry, podezřívání a až posedlosti. Napětí přibývá a dostavuje se adrenalin…jenže (místy skoro směšné) akční scény směrem ke konci toto pečlivé budování narušují (jak mám být napjatý, když pan Jezdec svými kaskadérskými kousky strká nejednoho akčního hrdinu do kapsy a jeho neohroženost mě bije do očí). Samotnou kapitolou je závěr. Z určitého úhlu pohledu předvídatelný, ale přesto překvapivý (což se mu musí nechat). Nebo pro někoho možná spíš znepokojivý, paranoidní či dokonce až manipulativní (co když je můj soused, na první pohled ničím zvláštní, sympatický, mající v pořádku rodinný život a normální práci, někdo úplně jiný….neměli bychom se bát lidí kolem nás, podezírat je?!). Tak či tak konec jistě nenechá žádného diváka chladným a bude ho nutit přemýšlet. Za mě tu budou slabší 4*, přece jenom se mi většina filmu velmi líbila. (10.09.2014)