Království

Smím-li říct můj prožitek a nějak vám ho příblížit, tak asi takhle: když posloucháte vyprávění lidí, kteří říkají, že některé věci dokáží v člověku vyvolat takový pocit děsu, že zanedlouho zešediví, divíte se tomu. Pochybovat o lidský příčetnosti to jo, ale abychom se dostali do fáze, kdy za pochodu šedivíme, dost diskutabilní. Lars von Trier mi zatnul tipec. A to dost razantně. Nepamatuji si horor (a že jsem jich viděl), kdy bych se vyloženě bál. Jakože fakt jdu v noci po chodbě s rukama napřaženýma, hledám ten zatracenej vypínač a snad se i krčím. Bojím se, že je tam ta malá holka, která mě celý seriál děsila svou mlčenlivostí a tím odporně opředeným tajemnem kolem ní. Bojím se, že ta atmosféra Království mě nějak psychicky zbičovala, vyflusla a nechala napospas normálnímu životu s poučením: "Tak si vyděl, jak můžeš dopadnout, zvažuj svoje činy". Z počátku netušíte, jak moc to s váma zamává, protože na první pohled se jeví tenhle klenot jako něco nepodstatnýho a ve vašem životě nijak omračujícího. Lars ale tahá trumfy každou minutou, stupňuje divákovu horečku, aby ho následně uzemnil rozuzlením tak šokujícím, že to nezvládnete absorbovat. Prostě a jednoduše emotivně vybouchnete. Neříkám, že ten seriál je dokonalej, někdy na vás padne stín nudy, ale lidi, když máte problém dojít zamknout v noci barák, aniž byste si na to posvítili, značí to unikátnost tohoto seriálu v tý největší možný míře. Vivat Trier!!!! (20.06.2009)

Nebudem hľadať asociácie Trier-Kráľovstvo, Lynch-Twin Peaks, to tu už určite mnohí urobili. Riget je jednoducho vydarený seriál. Je kombináciou všetkých hore uvedených žánrov a treba povedať, že to všetko dokopy perfektne funguje. Má syndróm Lost, totiž ak skončíte s jednou časťou, musíte si pustiť ihneď ďalšiu, inak začnete zúriť a susedia zavolajú políciu. Rovnako s hodnotením (ako pri Lost) musíte počkať až do konca seriálu, podľa jeho záverečnej pointy. Ako vidíte podľa hodnotenia, niečo sa tak úplne nepodarilo, resp. nedokončilo. Samotná prvá séria je za 5, ale ak nemáte vymyslený poriadny koniec....(znova sme pri tých Lost). (20.07.2012)

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)

Ten chlap je ALE POŠUK!!! Království je velice podivný projekt, který ve svém bažinatém nitru syntetizuje parodii na seriály z lékařského porstředí, horror a naprosto bestiální psychologický terror, který panu Trierovi zjevně dělá dobře. Tradiční atributy jako civilní herectví, dokumentaristický dojem, třaslavá kamera a takřka Lynchovsky absurdní scény vytvářejí dusivou a elektrizující atmosféru místa, které je sice na povrchu hrdým mementem civilizace, jejímuž ostrozraku žádná mystika neunikne, ale které je ve svém nitru natolik přesycená tajemnem a iracionálnem (ať už je to genius loci nebo vztahy postav), že to prostě na diváka nemůže působit jinak než depresivním dojmem. Kabinet kuriozit a bizarnosti. A jen tak mimochodem jeden z nejlepších seriálů všech dob. (05.03.2004)

No nevím, k nepochopení toho v seriálu moc není. Spíš vás fascinuje, jak umně dokáže Lars von Trier spojit všechny ty žánry. Nerozpadly se mu pod rukama, divák vnímá tajemno, doktořinu i humor a nic nepřečnívá (zásluhu na tom má i rozumná stopáž). (Chtěný?) otevřený konec nenaštve a ten, komu by to bylo málo, má u závěrečných titulků možnost nechat si panem režisérem vše vysvětlit. 90%. (05.04.2018)