Království

Rozhodně zajímavý seriál. Nechci psát, jestli se mi líbil (ano, líbil), ale spíš o tom, jak je postavený. Zdá se mi totiž, jako by na sebe některé dějové linky napříč díly navazovaly jen volně. Jistě, pracuje se např. s opakovanými a variovanými vtipy na příjezd Stiga do práce, nebo na šílenou jízdu smrti sanitky (objevuje se od prvního dílu, ale pointa je odhalena až v posledním díle druhé série; což je tedy asi takový Trierův žertík, jak tam může ten přízrak jezdit před tím, než se stal přízrakem?). Jenže rozhodně ne všechny motivy a vedlejší zápletky pokračují kontinuálně. Otázka vůbec je, jestli u Riget můžeme mluvit o ději - hlavním tématem seriálu je totiž, jak napovídá název seriálu, sama budova nemocnice. Děj je pak vyjádřen jednotlivými postavami, z jejichžto jednání se pak konstituuje celkový smysl seriálu. Kompozice tedy připomíná nejspíše román-řeku s množstvím postav a s několika paralelními dějovými liniemi, což vytváří zvláštní atmosféru neurčitosti - otevřenosti, chcete-li. Složkou tajemna je pak drusseovská, maličko laciná, ezoterika (farář: "Vy si myslíte, že tu mám jen tak náhodou knihu o exorcismu? Mám"), z čehož si Trier taktéž utahuje. Je na každém, jak bude tento seriál pojímat. Já bych se přikláněl k tomu, vnímat ho s maximálním odstupem a spíše jako záměrnou mystifikaci diváka. (27.07.2008)

Ani vo sne by ma nenapadlo, ze raz dám Trierovmu filmu päť hviezd a ešte sa mi bude aj máliť. Bravúrne, excelentné, vynikajúce a čo ja viem čo ešte. Už úvodná znelka sa mi páčila, hlavne jej zvuková stránka. Stará nemocnica pohltila všetky moje zmysly a predostrela predo mňa hotovú alegóriu bizarnosti, mysticizmu, hororu a komédie. Humorná zložka je veľmi zvláštna, pretože najviac funguje tam, kde by ju človek nečakal, na hranici vážnych a smutných vecí zrazu zasvieti iskrička radosti a smiechu. Zvláštne, ale úžasne uhrančivé. Postavy sú rôzna zmes do detailu prepracovaných charakterov, čo umožňuje na pozadí tajomna a mystérií rozohrať šachovú partiu spoločenských intríg a kurióznych situácií s ich následkami. Okrem intríg sledujeme samotný príbeh vyšetrovania jednej starej záhady, ktoré vedie sympatická babička so záľubou v okultných vedách, čo z toho vzíde nechajte sa prekvapiť. :) Nie vždy je pre nás dobré to, po čom najviac túžime. Keď to zrazu získame, ukáže sa to byť hotovou pohromou, to je jedna zo základných myšlienok tohto bravúrne bizarného diela. Posledná časť pri konci ma tak rozosmiala, ako už dávno žiadna čistokrvná komédia, niekoľko minút som sa nemohol zastaviť, jednoducho majstrovská režisérska/scenáristická práca, extrémne návyková, extrémne podmanivá. (12.06.2014)

Lars se v posledním díle Exodu hodně snažil, ale bohužel je po sezóně. Nepřirovnával bych ho k Lynchovi, kdyby celé Riget kdysi nevzniklo kvůli Twin Peaks, a kdyby z něj v tomhle novém tak hloupě nekradl replikanty z Twin Peaks – The Return. Jestli se ale Lynch zmohl na nová patra i novou paletu smutku i vykoupení/zatracení, Lars spíš opakuje stejná schémata, vizuál i devadesátky. Jestli se v původním Riget dlouho dalo věřit, že se všechny ty věci opravdu dějí v nemocnici, zde to už je vymknuté příliš a zbývá z toho často jen kauzálně nedotažená fraška. Finální režisérský vzkaz je přiznání toho všeho kradení – od Tarkovského přes Bergmana, Godarda, Dreyera a bůhví koho ještě, v hudbě od Händelova Lasciar až po Wagnerovu předehru k Tristanovi – dohledávat v tom všechny citace cenu nemá. Nejsmutnější je totiž to, že Lars vykrádá i sám sebe – princip monologů Emily Watson z Prolomit vlny napříč Exodem lze uvést jako nejokatější příklad, jsou tam toho ale doslova desítky (i zmíněnou hudbu použil už jinde a lépe). Nový celek, výpověď anebo aspoň patro spirály mi ale Exodus nehází – syntéza to není; je to bohužel spíš znak toho, že Lars ...je po sezóně. Je to rozloučení. Dlouhé: to, že nám všem i sobě už od Melancholie opakovaně přeje horoucí pekla, je možná kvůli nemoci a každopádně kvůli nevíře – těžko říct, k čemu kdo z nás dojde v jeho věku. A možná se i zaprodal – o satanovi hovoří s důvěrností už přes 20 let; těžko říct... Ale vždycky si při těch úvahách vzpomenu na kamošovo "Lars ho má nejmenšíííhóó" - v tom to totiž celé možná vězí. (02.12.2022)

IMHO nejlepší "doktorský" seriál (jděte se bodnout s Housem, Pohotovosti, Chicago Hope a nevím, čím ještě) a kdyby neexistoval mistr Lynch a jeho majstrštyk Městečko Twin Peaks, tak i nejatmosféričtější seriál vůbec - což je zajímavé, jelikož Riget i TP mohou v různých segmentech asociovat soap opery, dle mnohých nejpokleslejší seriálový žánr, i když je pravda že jsou tyto prvky v obou zmíněných dílech parodické. Dá se říct, že se nemohu dočkat druhé série, opravdu se těším až popáté navštívím Dánskou Královskou nemocnicí a opět uzřím záchvěv spiritualismu a okultismu či na znovusetkání se s nejbizarnějšími doktory (ten Stig Helmer je polobůh!, takový cynik se jen tak nevidí), jenž kdy brázdili po naších obrazovkách, nelze se tedy divit, že jsem opět musel reformovat mou seriálovou desítku. 95% EDIT 12.11.2012 Druhá série je snad ještě lepší než první, tady prostě nemohu jinak než že celé hodnocení zaokrouhlím na úžasných 100 procent, Riget opravdu nelze nedoporučit, škoda jen, že nemohla vzniknout třetí sezona. To je skoro stejná škoda jako nevzniknutí třetí řady Twin Peaks. 100% Oblíbené postavy: Stig Helmer, přerostlé mimino - bratříček, dvojice umývačů nádobí, Lars von Trier a jeho konečné rekapitulující monology (30.11.2012)

Dánové mají očividně zajímavé tvůrce a já mám také pocit, že "Twin Peaks" otevřelo cestu zajímavým seriálům. "Království" je jedním z těch divnějších, ale díky tomu, jakou má atmosféru a jak jsou zde šílené postavy, to prostě má něco do sebe. Některé scény nezapomenete, mezi nimi i úvodní znělku nebo finální porod. (15.03.2016)