Království

Ne, nevzalo mě to, navzdory všem zdejším chvalozpěvům Seriál, který se snaží být trochu Městečko Twin Peaks a tak trochu i Bergman podle mne zůstává hlavně "tak trochu". Příliš mnoho motivů, příliš mnoho dějových linek, režiséři jako by se snažili pochytat všechno, a tím se nesoustředí na nic, čímž vzniká chaos. (21.01.2011)

Namíchat takovej guláš filmových stylů zvládnou jen největší machři. Spojit horor s komedií, aby to fungovalo, to jsem snad ještě neviděl. Nejvíc mě dostal švéd Stig. Už kvůli jeho hláškám se na to stojí dívat. A to ani nemluvím o druhé řadě, kde sleduje v míse svoje hovna. Napnutej jsem byl od začátku do konce a je pro mě naprosto nepochopitelné, proč Trier nenatočil finální třetí řadu. (01.05.2012)

Občas to svojou miestami až surreálnou, hĺbkovou znepokojivosťou pripomenulo začiatok Bergmanových Lesných jahôd, inokedy výstupy duchov evokovali Karneval duší. Cez dramaticky nervnú hudbu je počuť prvé tóny Dogmy 95. Čo je však najdôležitejšie - Trier vytvoril svet ešte kúsavejší a pálčivejší, než v Dogville. Svet absurdný, nepochopiteľný, cynicky humorný, znepokojivý, chaotický, zvrátený, nehostinný, zamotaný.... Kráľovstvo je miesto, po ktorého chodbách chodíme každodenne všetci. (04.05.2016)

Mé pocity těsně po zhlédnutí byly trochu zmatené a nevěděla jsem, co si o celém počinu myslet, avšak za chvíli už jsem měla jasno. Je to vlastně geniální dílo. Nemocnice, stojící na místě, kde běliči bělili prádlo, se spoustou nekonečných chodeb a v nich lidé s nejrůznějšími, leč zajímavými charaktery. V průběhu každého dne prožívají spoustu neobvyklých událostí. Skýtá v sobě prvky hororu, které způsobují hrůzostrašné mrazení v zádech, ale také humorné prvky, jež rozesmějí. Je znát, že celý seriál je natočen s nadhledem a tropí si žerty nejen z jiných filmů. Vyskytuje se zde spousta tajemství, která zůstanou neodhalena, možná o nich bude zmínka v pokračování. (11.08.2009)

I Lars Von Triers tv-serie Riget vender vores videnskabelige hovmod sig pludselig imod os, og naturen - det åndelige - tager revanche. Den manglende spirituelle tilknytning til livet i vores moderne samfund får til sidst konsekvenser, og det gamle Rigshospital knirker og slår revner. Midt i alt dette trisser Fru Drusse (Kirsten Rolffes) rundt og fornemmer at noget mystisk er under opsejling. Hun hører barnegråd i elevatoren, og hiver hendes dorske søn Bulder (Jens Okking), der arbejder som portør på hospitalet, med ud på en regulær spøgelsesjagt. Alt imens arbejder den svenske overlæge Helmer (Ernst-Hugo Järegård) hårdt på at skjule sandheden omkring en operation han foretog på den lille pige Mona (Laura Christensen), som nu er blevet permanent hjerneskadet. Disse to og yderligere handlingsforløb krydser ind og ud imellem hinanden i hvad man sagtens kunne kalde en okkult sæbeopera. ... Nejlepší seriál co jsem kdy viděl, absolutní blesk z čistého nebe a navíc mé první setkání s mistrem Larsem von Trierem v jeho nejlepší formě. Šok na druhém kanále české televize, od které jsem nevěděl co čekat. Úžasná úvodní znělka a ještě lepší epizoda uzavřena brilantním monologem Pana Režiséra. Přefiltrovaný obraz, téměř až dokumentární režie se zajímavými prostřehy, civilní herecké výkony, a neustálé napětí. Nemáte jedinou šanci předvídat co se teď asi stane. Riget se svou strukrutou spíše než ostatním seriálům přibližuje filmům jako je třeba Magnolia nebo Crash. Postavy se navzájem míjejí, ovlivňují se, ale narozdíl nejsou na sobě nijak závislé. Budete se smát, budete se bát a nebudete věřit vlastním očím. Geniálně promyšlený seriál si pohrává se všemi možnými filmovými žánry. Strach a hluboké zamyšlení je zaručeno. Napětí je samozřejmostí. A návštěva lékaře? Ta se přece dá odložit na jindy... Grunden under Rigshospitalet er gammel mose. Her lå Blegedammene engang. Her gik blegemændende og fugtede deres store lærreder for at lægge til blegning i det lave vand. Fordampningen indhyllede stedet i en permanent tåge. Senere byggedes Rigshospitalet her, og blegemændene blev skiftet ud med l æ g er og landets bedste hjerner, og som kronen på værket kaldte man stedet for Riget. Nu skulle Livet defineres, og uvidenhed og overtro aldrig mere kunne ryste videnskaben. Måske er det blevet for meget med hovmodet og den konsekvente fornægtlse af det åndelige, for det er som om kulden og fugten er vendt tilbage. Små tegn på træthed er begyndt at vise sig i de ellers så solide og moderne bygninger. Ingen levende ved det endnu, men porten til riget er begyndt at abne sig pany.... (26.03.2005)