Létající Čestmír

Vracet se k seriálům ze socialistického období je vždycky zajímavé, protože se do každého jednoho z nich, ať už vědomě, nebo nevědomě, ideologie autorů a vliv režimu promítá. A je těžké říct, jak to vlastně bylo. Ano, je tu propaganda vidiny nádherného kolektivizačního světa, kde jsou na sebe všichni hodní, všichni jsou chytří, všichni jsou zdraví. Ale zároveň je tu vždycky minimálně jeden vůl, který ten svět chce rozkrást a nechat si ho pro sebe, kvůli čemuž podobný svět nikdy zákonitě nevznikne a vždycky selže. Je to tedy skutečná propaganda, nebo jen konstatování všeobecné pravdy, která je dnes již generacemi potvrzená? Chtěli se autoři nenápadně režimu vysmát, nebo režim naopak chtěl, aby jejich diváci právě toho vola proklínali, a o to ochotněji budovali? Záleží vlastně už jen na tom, co my jako diváci vidět chceme. Hlavně je to hodně zábavný seriál se skvělými postavami, nádherně koncipovaným světem, hořkosladkým koncem a báječně zahrnutými sci-fantasy prvky. Tak, jak to Vorlíček s Macourkem uměli. (04.11.2022)

type_B: Není. O zázračné květiny nepřipravil lidstvo holič Blecha, nýbrž tři malí idioti, kteří spolu s učitelem Jandou během šesti dílů překonali rekord v počtu nejdebilnějších řešení čehokoli, ale chytří jsou všichni jak rádio. To může být fajn ve formátu, který koresponduje s Macourkovým autorským stylem vyprávění, ale v tomto formátu ne. A když se na závěr zpívá, že Čestmír zná "svět zázračných možností dětských řas", jdu normálně blejt. První díl vypadal docela slibně, Andrlové bradavky, Menšík a jeho halucinace, Nárožný i s Velkým Vezírem nebo nepřekonatelná učitelka Klepáčová Jiřiny Bohdalové, Effova trafika s Mladým světem, Zeitungem a Le Monde etc. etc., to vše zachraňovalo kult z dětství, takže bych snesl i ten falešný kult dětství a celkovou infantilnost (proč by se ostatně univerzální světové etické problémy nemohly řešit hlasováním ve sborovně ZŠ v Motýlkovicích?), ale bohužel prostě Macourek s Vorlíčkem. Po vydařené Arabele velký propad, Návštěvníkům ani po kotníky. (20.08.2016)

Z tohoto dílka na mne vane nostalgická a vlmi příjemná atmosféra již téměř zapomenutého dětství, nesmírně se těším, až budu moci Čestmíra sledovat se svým potomkem....Vůbec mi nevadí titulní píseň M. Davida, protože on k té době patřil (něco jiného je jeho současné vystupování). Létající Čestmír je rozhodně jeden z nejlepších dětských seriálů české provenience... (06.09.2005)

♫ Létající Čestmír létá tam a zpět. Nám na zemi zbývá jen mu závidět. Stotisíckrát o tom snil každý z nás a pak se stal dospělým, jak šel čas, o létání nemá zdání. Létající Čestmír létá tam a zpět. Já ho podezřívám, že zná jiný svět. Svět zázračných možností dětských řas a za pár chvil proletí kolem nás znenadání, znenadání... Létající Čestmír. ♫ (18.10.2007)

Typická Macourkovina. Ujetá zápletka, propletený děj, spousta postav a bizarních situací. Pan Macourek měl neuvěřitelně bohatou fantazii, ale moc si nelámal hlavu s logikou. To ale u těchhle šílenosti až tak nevadí, jen je to škoda. Dětem se povoluje jen tak létat, květina zbaví chlapíka nedoslýchavosti, ale zrak mu nevyléčí, rodina bydlí na stromě a déšť nebo zimu neřeší, starší verze děti vypadají jinak než rodiče, jen Čestmír je přesný klon otce.  Přitom v jiných momentech se logika strašně řeší a vymýšlejí se zamotané situace, aby se něco vysvětlilo. I tak je seriál kultovní a rodina Blechových je  dokonalá. Hlavně Oskar. Klučina ho zahrál na jedničku. Mrzí mě role Čestmírova otce v podání pana Menšíka. Hrál tu jakože nemocného, přitom sám už vážně nemocný byl a je to na něm bohužel dost vidět. Připadá mi to prostě smutné. (02.04.2022)