Zastavení na Missouri

Western, který je zajímavý tím, že je chytřejší než většina jeho kolegů napříč časem. Zatímco Williamsovo rozpustilé bendžo či milostný motiv příliš neosloví, Butlerova kamera je především v exteriérech úchvatná. Penn se drží dál od tuctovosti, sympaticky klade důraz na plastičnost postav a tak nějak líně se vznáší v potem nasáklém vzduchu, že finální střetnutí mezi lovcem lidí Brandem a „zahrádkářem“ Nicholsonem je nevyhnutelné (spolu se zákeřnou eliminací členů Loganovy bandy jsou právě jejich společné scény vzájemného oťukávání asi tím nejúčinnějším prvkem). Možná to bude tím, že u prvně jmenovaného už od začátku tušíte, že pod tou výstřední až směšnou fasádou je ukryto něco hrozného.. (26.08.2019)

Nečakal som žiaden zázrak, ale aj tak som nemilo prekvapený. Tešil som sa na výživný herecký duet filmových hviezd Brando-Nicholson, no popravde dostal som len uťahaný skoro podpriemerný western v podstate o ničom. Jediné zaujímavé bolo, že si Brando strihol zápornú postavu a ako postupne likvidoval celú zlodejskú bandu, ktorá vlastne ale pôsobila tak, že by ste ju mali milovať. Takí negatívni hrdinovia v pozitívnom svetle. To ale boli len také ostrovčeky v mori nudy a vaty, bez dramatickej gradácie a s emotívnou stránkou sterilnou až strach. Proste žiaden postoj, pocit... nič, len prázdno a Brando vo vani. Veľmi slabý priemer. 50/100 (28.05.2020)

Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on. (18.01.2013)

Dva nesmrtelní giganti filmového plátna chroptící si charisma na špičky nablýskaných polobotek. Dva zpocení šarmantní polobozi čpící koninou a zpoceným rozkrokem. Dva třepotavé vesmíry protínající se v jedné ohromné nažhavené přímce. Jack Nicholson a Marlon Brando, střetnutí nestřetnutelného. Oba si zuby nehty rvou kus Missouri na svou stranu barikády, každý ze sebe ždímá maximum, každý se sápe po cejchu přeživšího, ale osud jim byl již předem načrtnut pánem scénáristou a bolestivě zpečetěn pracovitými hochy ve střižně. Takový je zákon, vyhrát mohl jen jeden. Ke kompletnímu naplnění diváckého libida bych však došel teprve, kdyby je někdo vhodil do želatinového bazénu a přiměl je mlátit se pokrývačskými kladívky po hlavách. Abych to věděl. Abych věděl, který z nich si v odporně všední realitě zasluhuje uctívání a horkou krev z krční artérie podřízlého buvola na pozlaceném oltáři. Ale to už stačilo. O tom, který z nich má delší vercajk nechme polemizovat méně zaneprázdněné mysli a svou pozornost přesuňme k tomuto nevšednímu inteligentnímu westernu, který by neměl ujít žádnému zarytému filmožroutovi. (10.06.2013)

Film, který pro mě znamenal konec westernového žánru. Ať už hlavními hereckými představiteli, kteří dohromady vážili více než jejich koně, nebo vskutku nejnemožnějšími newesternovými zápletkami a motivy. Pohled na ozářeného Branda, filosofujícího před tím než naprosto nerealistickým způsobem sprovodí ze světa posledního nefalšovaného příslušníka drsných zlodějů koní,jemuž se pod šaty rýsuje neuvěřitelné břicho, které snad musí být až záměrně vycpané, aby ještě více parodovalo jeho roli nemůže nechat chladným ani toho největšího příznivce a odpůrce westernů. Vzhledem k tomu, že patřím spíše k těm ******, film na mě zápůsobil nepřekonatelně. (29.10.2004)