Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V posledních dnech nacistické okupace Francie, za druhé světové války, se německý plukovník a milovník umění Franz von Waldheim (Paul Scofield) rozhodne, že vzácné obrazy Pabla Picassa, Pierra-Augusta Renoira, Paula Gauguina a řady dalších malířů nechá odvézt do Německa. Když se armády spojenců přiblíží k Paříži, jsou pod jeho dohledem tato umělecká díla naložena v bednách do vlaku. Ten má nakonec řídit zaměstnanec železniční společnosti, inženýr Paul Labiche (Burt Lancaster), který se proti Němcům také spojí s členy tajného francouzského odboje. Co pak následuje je nelítostná bitva vůle na obou stranách. Plukovník von Waldheim se snaží dostat své válečně „trofeje“ domů do Německa za každou cenu, stejně tak Labiche dělá všechno pro to, aby vlak nikdy nepřekročil francouzské hranice… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (109)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Po delší době opět pořádný válečný snímek. Burt Lancaster jako železniční inspektor a také jeden z odbojářů se pokusí se zbytkem svých přátel zabránit odvezení francouzského národního pokladu, slavných obrazů autorů jako je Picasso nebo Monet do Německé říše. Nejsem si jistý, nakolik do výsledného filmu zasahoval Arthur Penn, ale je tu všude cítit John Frankenheimer, který špinavému snímku dodává na věrohodnosti. Vlak je totiž příjemně špinavý válečný film, v kterém je poměrně slušné tempo doplněno dobrými herci, atraktivním prostředím a mnoha kamerovými vychytávkami (chvílemi hraničícími s dnes populárním dok. stylem ala Bourne). I přes svou délku Vlak slušně uhání a brzdí ho snad jen dialogové scény mezi Lancasterem a ženami, které více prohlubují odbojáře a jejich "nepochopení" a zloby na svět plný války. Krom toho je dobré taky jednou vidět válečný snímek, v kterém nejsou Američani a už vůbec ne Američani, co všechno a všechny zachrání za minutu dvanáct... Jeden z nejreálněji vyhlížejících snímků o válce. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Strhující - to je to slovo, které Vlak vystihuje nejlépe. Frankenheimerova vyšperkovaná akční jízda na 64 let starý film vůbec nevypadá a v dnešní době digiefektů a roztřesených kamer se nemusí stydět absolutně za nic. Nevěříte? Až uvidíte "závod" lokomotivy se spitfirem, jednu dokonalou havárii nebo mrazivé finále "Potřebuji vaše náklaďáky", změníte názor. Skvělé atmosféře pomáhají drsňácký ajznboňák Lancaster, plukovník-milovník umění Scofield, černobílý obraz, Jarreho hudba, mnohdy nápadité pozice kamer... Zkrátka všechno. Mám rád vláčky, mám rád ty chlapácké filmy z druhé světové a jejich málomluvné hrdiny, mám rád, když Němci přemýšlejí, jsou třeba i sympatičtí a nevypadají jen jako stupidní klobásožrouti, které převeze i pětiletý kluk... Takže pět.__P.S. Povedený dabing - Meduna, Šťastný, Beneš, Plachý... atd. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Normální cesta je past, do níž se chytají důstojníci s nedostatkem iniciativy." Plukovník von Waldheim však rozhodně nedostatkem iniciativy netrpěl a při "strategickém ústupu" se rozhodl přemístit malby mistrů štětce z Francie do německého bezpečí. Je někdo proti? Samozřejmě, že ano. Jsou tu výhybkáři, výpravčí, strojvůdci a posunovači, díky kterým se nacistický milovník umění pořádně nadře. Mně se to tedy dost líbilo, i když jsem kulturní barbar a kvůli žádné malbě, soše ani graffiti bych neriskoval svůj úžasný život. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Vlak je důstojnou poctou francouzskému odboji a hlavně francouzským železničářům bojujícícm proti německým okupantům. Mimochodem i naši železničáři se za války v tomto ohledu velmi vyznamenali ač se o nich až tak moc nemluví. Připomínají je spíše pomníčky na nádražích po celé naší zemi... Já jsem věděl, že Vlak je černo-bílý, ale když jsem jednoho dne získal DVD s barevným coverem a posléze se na TV objevilo i barevné DVD menu, měl jsem radost, že jsem se dostal k nějaké kolorované verzi... Nu, nedostal. Samozřejmě to bylo černo-bílé. Po tomto malém zklamání jsem se ponořil do děje a hned od počátku film slušně chytne. Absence barvy nijak nevadí, ba naopak dodalo to filmu správnou atmošku. Opět jsem skřípěl zuby, když v německé ,,obrněné'' koloně na nádraží se objevily americké M3A Halftracky dokonce s padesátkami na korbě.... Kdyby tam dali emgéčko, chápal bych snahu, ale tohle prostě neodpouštím. Stejný šok byl v závěru, kdy v prchající německé koloně jely vesele Greyhoundy a ten poslední se tvůrci ani nesnažili maskovat větvemi... No a poslední tečkou byl sám obrněný vlak, kde na vagonech jely M24 Chaffee. Asi kořist :-) !!! Náladu mi spravil dělový pancéřový vagón a obrněná lokomotiva. Tohle není žádná komedie jak jsme u Frantíků zvyklí, Němci jsou ve filmu chytří a krutí. Ty seš odbojář? Ne? Tak co tu děláš? Tak ke zdi - ta ta ta ta...S nikým se nemažou a hlavně naprosto bezdůvodná poprava rukojmích v závěru mi věru vyrazila dech. Obzvláště major od ženistů byl opravdu dokonalý německý důstojník. Výkoný válečný zabiják, který navíc rozuměl lokomotivám a všemu co patřilo ke kolejím. Sám von Waldheim už tak na mne nepůsobil. Ve filmu zažijeme několik opravdu perných chvilek, kdy hlavně skovávačka se Spitem byla skvělá. Trochu mi to připomnělo našeho Železného dědka a Von Rynův expres. Celkově film velmi mile překvapil, je to solidní válečný kousek bez zbytečného patosu a bez příkras. Hluboká úcta před všemi, kdo se tenkrát v létě roku 1944 podíleli na zastavení vlaku s nakradeným uměním ! Dávám za 4 rozbušky. * * * * ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

Přes dvě hodiny je příliš. I hodina a půl by bylo až až. Tady byla dobrá (byť mohla být i lepší) část s vlakem, poslední partyzánská cca. půlhodinka už byla poněkud přitažená za vlasy, taková nastavovaná kaše. navíc popisek s ježděním dokolečka je zase zavádějící. ~~~ Navíc, podle mě, nemělo absolutně žádný smysl umírat kvůli několika zapatlaným plátnům. Pro mě za mě s těmi obrazy mohli germáni odjet třeba do Paďous. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (15)

  • V českém dabingu je jeden voják oslovován „seržante“, což je nesmysl, německá armáda seržanty neměla. (Winster)
  • Burt Lancaster si vymohl, aby se během natáčení mohl zúčastnit mírového pochodu ve Washingtonu 28. srpna 1963, kde zazněl slavný proslov Martina Luthera Kinga „I Have a Dream“. (sator)

Reklama

Reklama