Přísaha

Charizmatický Jack Nicholson jako stárnoucí detektiv v důchodu v této vláčně plynoucí kriminálce nezapomíná na slib, který dal matce zavražděné malé holčičky. Už nemá možnosti, jak a kam pátrat dál, tak čeká (ve své nastupující posedlosti/pomatenosti i láká), jestli se pachatel náhodou nezastaví u silnice. Režie a scénář toto záměrně zvěcňují zdánlivou všednodenností, šanci na šťastný sklonek života však definitivně nabourávají depresivně bezvýchodným závěrem bez možnosti spasení. (25.07.2024)

Sean Penn je sice skvělý herec, ale režírování mu už tolik nejde, čehož důkazem budiž tento zdlouhavý thriller se sice standardně skvělým Nicholsonem, zato však pokulhávájícími ostatními věcmi, takže víc než napínavou honičku za vrahem malých holčiček čekejte spíše osobní souboj policisty ve výslužbě a vyvrcholení zašlapené do země před samotným závěrem. (24.12.2013)

// "Once a cop..." Jeden případ, atmosféra evokující Insomnii, bývalý detektiv ztrácející se ve vlastní hlavě, slib dělá chlapa, vtahující hudba Hanse Zimmera, každých dvacet minut obří herecký cameo, posedlej Nicholson v módu True Detective předtím, než to bylo cool. Jako nečekal jsem, že mě tenhle random zvolenej film na Netflixu v sobotu večer až takhle odpálí, ale tohle se Pennovi náramně povedlo. Jenom tu dobu trefil špatně. Plus teda druhá polovina mohla být trochu míň dosebezahleděná, ale jinak moooooc dobrý. 8/10 (27.07.2024)

Jen 67%?! Tak to nechápu. Od začátku až po naprosto nečekaný a drsný konec jde o úžasný film. Podle mého názoru je skvěle zrežírován. Penn vás neustále udržuje v napětí, živí ve vás nepříjemný pocit, že nebezpečí je pořád nablízku. To zajímavě kontrastuje s pomalým tempem příběhu a výsledek se mi zdál velice působivý. No a když se k tomu přidá Nicholson, který narůstající posedlost hlavní postavy zahrál přímo fantasticky, je vynikající krimi-thriller na světě. Slyšel jsem o podobném švýcarském filmu "Stalo se za bílého dne", který je prý ještě drsnější. Jsem na něj dost zvědavý... (13.07.2005)

Pozoruhodný pokus o spojení thrilleru a psychologického filmu kolísá, stejně jako kolísá režijní jistota Seana Penna. Ten střídá brilantní momenty (úžasná scéna, kdy Jack informuje rodiče zavražděné a divák slyší pouze hysterický chór krůt, které lozí všude kolem) s momenty čistě průměrnými a nezáživnými. S trochou relativizace dalo by se tvrdit, že když film funguje jako psychologická studie (sonda do osobnosti samotářského a podivínského detektiva v důchodu Jacka), nefunguje jako detektivka (hledání tajemného vraha malých dívek) a vice versa. Obě složky naštěstí silně spojuje motiv Jackovy posedlosti, která jednak pramení z roviny detektivní (slib matce zavražděné), jednak vyvěrá z Jackovy problematické osobnosti (neschopnost přiznat si, že starý život je pryč). Detektivovo lavírování mezi starým a novým životem vyústí do trochu neprůhledného balancování na hranici lásky a chladnokrevného využití. V některých momentech má film až neskutečně intenzivní atmosféru, někdy se prostě a jednoduše utápí v subjektivní kameře a natahovaných detailech. Nicholsonův výkon je přesvědčivý, znovu se ukazuje, že je hercem detailu. Potěší Benicio Del Toro v roli retardovaného indiána. Potěší i (pokolikáté už?) soundtrack Hanse Zimmera... Chtělo to trochu více sebekritiky a především větší vyváženost mezi rovinou thrileru a psychologického portrétu. Čtvrtá hvězdička čistě za výtečný závěr, který se vymyká klišé "mládí musí uznat neomylnost staré školy". (16.12.2005)